Vernisáž Lenka Kozlíková: Když kvete duše

Jen jedno
je dno duše.
Jednoduše.

Moudrost starce, laciný snad návod?
Že prý sklízet můžeš jen, co zasel si.
Není, kdo za tebe běžel by ten závod
po zahradě bez plodů už párkrát prošel si.

Kyprou půdu maje pod nosem
hledáš, co mohlo by být přínosem.

To zvláštní ticho uvnitř chrámu
podivný šelest za okny
květena
zatím bez jména
plazí se po ztrouchnivělém trámu
uvnitř prostá, před dotyky utíká
však odvaha jí nechybí.
Prodírá si cestu,
aby z poupat vyrazila v květ
tys u kormidla,
už není cesty zpět.

LENKA KOZLÍKOVÁ, 1985, Mgr.

ŽIVOT MILUJÍCÍ, ŽIVOT MALUJÍCÍ

 

Vzděláním právnička, nadšená hudební fanynka (majitelka elektrické kytary v poznávacím procesu), pojídačka koriandru a čtenářka meziřádků.

Fascinována lidskou existencí a dopadem barev na lidské vnímání. Tvoří zásadně při hudbě a jak s oblibou sama autorka říká – věří, že i tento prvek je do maleb podprahově vpleten a rezonuje po vlnách dál. Malbou se vždy snaží zachytit a zpracovat pro ni aktuálně bouřlivé téma a neklouzat pouze po povrchu. Nevyhýbá se ani skryté symbolice či odkazům na mytologii. Ke svým malbám často skládá i básně či různé úvahy.

Bývá zařazována mezi abstraktní expresionisty, v její tvorbě lze však najít například i realistickou malbu a grafiku.
Je zastoupena v soukromých sbírkách v řadě evropských zemí, USA a na Novém Zélandu.

Od 12/2022 je čestnou členkou rady Klubu českých a slovenských spisovatelů, z.s.