Vernisáž Legenda Karolína Klimešová

Už jen do 27.10.2016 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout výstavu – výsledek práce Karolíny Klimešové. Otevřeno 11.00-18.00.

Jedná se první díl třetí řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.

Karolína Klimešová se narodila v roce 1986 v Plzni, 2008–2014 studovala AVU. Více na karolinaklimesova.blog.cz.

„Kája je ohnivá energická střela!“

„Karolína má přirozeně v sobě to, o co se mnoho umělců snaží jako o image.“

„Je to takový kuře s věčně otevřenýma očima. Bezelstnost směrem ven i dovnitř. Nečeká, že někdo bude číst mezi řádky. Proto na ni nezabírají manipulativní praktiky.“

„Jednu dobu ji Kokolia se Šárkou varovali, že se stane ‚nedělní malířkou‘. Káje se ten pojem naopak líbil! V neděli je přesně ta pravá pohoda jít malovat do plenéru.“

„Rychlomalířka. Vyfikne během odpoledne naživo portrét rodiny v moravských krojích.“

„Na začátku akademie jsme Karolínu naváděli, ať si ten svůj bezproblémový přístup zkusí trochu zproblematizovat. A zbytek studia jsme ji už jen tlačili, ať všechno od nás pustí z hlavy, že ji to jen brzdí.“

„Karolína je živým dokladem mého pedagogického debaklu.“

„Karolína strávila po půl roce u Sopka, u Černického, se Silke Otto-Knapp a v Londýně na slavné CSM. Vsadím se, že byla pro všechny své učitele čistej kontraúkol.“

„Zapřísahal jsem Karolínu, ať ke svým věcem, kromě svých pocitů a čistě technických informací, nikdy nic neříká.“

„Šárka řekla přesný postřeh: ‚Vždycky tam potřebuje to očičko‘. I když je ten obraz o rozkoši z barev a textur, často si musí jen tak vedle namalovat srnku, portrét, nohu v silonkách nebo králíky a ovce.“

„Dalo by se říct, že Kája je věrná reálu. Přivezla ze Srí Lanky pastelové kresby tamější krajiny, nasmály jsme se u toho, jak byly kýčovité: západ slunce, palmy, skákající delfíni… Řekla mi: To jinak nešlo!“

„Objevila si krepák a jeho prvoplánovou krásu. Zalévala barevné krepové objekty jako záhony nebo hroby, a plně si užívala vizuální zážitek, jak barvy tekly a mísily se do sebe.“

„Měla jsem s Kájou už dvakrát napůl ateliér, ale nikdy mezi zdmi nevydržela. Je malířka v plenéru.“

„Neznala jsem většího nomáda, než byla Kája. Už se přece jen malinko usadila.“

„Obdivuji Káju, jak neuvěřitelně plánuje a všechno stíhá! Ví přesně, třeba i na rok dopředu, co bude dělat. Zároveň za běhu s lehkostí přijímá změny, které se do jejích plánů vklíní – jako teď s Havelkou.“

„Kája se nebojí přihlásit do baletního uskupení pokročilé úrovně a regulérně s nimi nacvičovat choreografii.“

„Kája je pověstná jako rozená tanečnice! Na střední byla jak z gumy a dělala přemety z kopce. My jen zírali. Když jsme byli někde tančit, chlapi včetně našich kamarádů se jí tak trochu báli. Roztočila je, že z toho byli vedle. Na AVU uspěl jen Tomáš Skála od Róny. Ale ani její Honza neuniknul sezónním tanečním průpravám.“

„Strašně rychle spaluje. Nechápala jsem, co toho sní, ale pak jsem viděla, jak je neskutečně zrychlená.“

„Při vší své rychlosti ale rozhodně nezapomíná myslet na druhé. Je skvělá kamarádka.“

„Kája mi jednou volala, že si vzpomněla, že znám jednu holku z Tábora, a Kája tam má taky jednu kamarádku, a že vymyslela, že my dvě tam spolu pojedeme, a když ony obě mají děti, tak je skamarádíme, a ony budou moct spolu chodit s kočárama na procházky. Chápete to?“

„Se Šárkou a Pavlem Příkaským jsme se bavili, jak chlapi umí vypnout a na nic nemyslet, na rozdíl od žen. Třeba na rybách – nahodit a čekat. Vtom přiběhla Kája: ‚Já miluju chodit na ryby! Tam se dá stihnout tolik věcí! Můžete přemýšlet o všem a kreslit si u toho (atd…).‘“

„Za tou veškerou lehkostí je ale tvrdá práce. Kája to umí zahrát tak, že to vypadá, že si jen tak přijde, vyportrétuje Vás, u toho ještě tančí a povídá si s Vámi.“