Vernisáž Legenda Eva Červená

Už jen do 24.3.2016 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout výstavu – výsledek práce Evy červené.

Jedná se třetí díl druhé řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.

Během OSMI TÝDNŮ se zde v březnu a dubnu 2016 postupně představí dalších OSM TVŮRCŮ, o kterých se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU v Praze vyprávějí legendy. Jsou to jak umělci, kteří se prosadili na výtvarné scéně, tak i osobnosti, které léta intenzivně pracují v soukromí ateliéru a jejichž dílo může být pro veřejnost speciálním překvapením.

Galerie Havelka svou dispozicí umožňuje kolemjdoucím pohled do interiéru galerie. UMĚLCI VYTVÁŘEJÍ SVÉ DÍLO PŘÍMO NA MÍSTĚ A TO ZA PLNÉHO „DOZORU“ VEŘEJNOSTI. Přijďte se podívat naživo do Martinské ulice, případně sledujte průběh tvorby na webové adrese www.galeriehavelka.cz/cs/aktuality

Další představenou Legendou je od 19. do 24. března EVA ČERVENÁ.

Eva Červená se narodila v roce 1987, v letech 2007 až 2013 studovala Akademii výtvarných umění v Praze.
Žije a pracuje v Praze.

Středa 23. a čtvrtek 24. března, vždy od 11 do 18 hodin: VÝSTAVA.

„Jeden rok jsme zavedli nekonečné povídání si s Evou. Zpovídající – kterými byli kromě učitelů taky její spolužáci – se střídali a Eva tak trávila hodiny a celé dny povídáním o sobě. Jinak totiž o sobě vůbec nemluvila.“
„Evy se dlouhodobě drží „figurální“ motiv pohozených nebo ztracených kusů oblečení. Kreslila to a malovala na mnoho způsobů, časem se dostávala k hybridu mezi obrazem a objektem.“
„Ty různě nalezené věci občas do sebe přesně zaklapnou a vytvoří imaginární podobiznu jejich uživatele. Bývají to divní patroni.“
„Eva nikdy neměla problém udělat kvalitní věci. Má svou barevnost, svůj rukopis, své téma, svůj svět. Ale věřím, že dokáže udělat i něco, při čem si člověk ani náhodou nevzpomene na kritéria kvality.“
„Eva pořád nosí ten nejtěžší batoh, co znám. Musí něm mít úplně všechno!“
„Pokaždé přijde s nějakou další kávou, která není káva, nebo čajem, kterej není čaj – ale Eva při tom vyzařuje tak pozitivní energii, že to je to pravé.“
„‚Myslím, že Eva o své práci nepřiměřeně pochybuje, a že jí to škodí.‘ ‚Mě se spíš zdá, že zatímco v hlavě pochybuje, pod rukama jí vznikají jasné a vycítěné věci.‘“
„Eva se při mluvení pořád diví, ale vlastně všechno ví.“
„Eva má opravdovou a čerstvou zvědavost a chuť koukat na obrazy jiných. Věřím jí ten zájem!“
„Nenechte se zblbnout, jestli Eva působí splašeně. Ve skutečnosti má všechno srovnaný a jedná prakticky.“
„Eva je inteligentní, emotivní, obětavá. Nejstrašnější kombinace. Myslím jako pro ni. Pro nás ostatní super!“
„‚Evu je těžké naštvat, nikdy jsem jí neviděl naštvanou.‘ ‚Jo? Dyť právě o tobě tady řekla, žes to dokázal!‘“
„Eva (stejně jako Šárka) nedělá rozdíly v lidech a v jejich postavení. Důležitá je hodnota, kterou přinášejí.“
„Eva má srdce!“
„Když jsme přišli do prváku, jedině Eva (a Jessica) se nám představily.“
„Lámal jsem si hlavu, kdo by mohl být po Šárce asistentem/asistentkou v našem ateliéru, a dali jsme si sraz i s Evou. Vrátila se právě z Letní akademie v Salzburgu, a když líčila tu zkušenost, tak v podstatě formulovala příští program Grafiky 2.“