Vernisáž Karel Veržakovský: Obrazy

Do 31.10.2015 se v prostorách výstavní síně Na chodbě Galerie M54, Politických vězňů 8, Praha 1,
uskuteční výstava Karla Veržakovského, jedna z doposud největší prezentace jeho díla. Vstupné: volné, otevřeno po – pá: 10 – 18 hod.

Jméno Karla Veržakovského je v posledních letech odborné i laické veřejnosti stále více známé.
Po smrti se nad jeho tvorbou prakticky zavřela voda. Na počátku devadesátých let se dílu K.
Veržakovského začala intenzivně věnovat galerie Paideia. Bylo započato s restaurováním
výtvarných děl, jejich adjustací, soupisem atd. Nyní je připraven výběr jeho díla. Jedná se sice o
dílčí ukázku jeho tvorby, ale zároveň o ukázku reprezentativní. Jeho dílo je z hlediska
uměnovědného velice významným objevem a přínosem zároveň.

Karel Veržakovský (4. 11. 1924 Pyvrov/Ukrajina – 10. 3. 1963 Praha)
Malíř, grafik a textilní návrhář. Maminka byla Češka, otec Bělogvardějec, kterého krátce po
narození syna, fyzicky zlikvidovali bolševici. Studoval Akademii výtvarných umění v Praze
v ateliéru figurální malby u profesora Jakuba Obrovského. Nebyl srozuměn s konzervativními
metodami výuky a podobně jako jiní generační druhové v roce 1947 z Akademie odešel.
Věnoval se volné tvorbě. Počátky tvorby jsou inspirovány impresionismem. Tato etapa na konci
40. let postupně přechází do realismu a na začátku 50. let až k fotografickému realismu. V této
době souběžně s hyperrealismem vznikají první práce ovlivněné surrealismem. Druhá polovina
50. let akceptuje vliv abstrakce a mnohdy předbíhá tímto výrazem i své slavnější současníky.
Celkově v jeho tvorbě vynikla zejména surrealistická a abstraktní perioda, jež prokázala
výjimečnost jeho mimořádného talentu. S umělci své doby se prakticky nestýkal. Naopak pevné
bylo jeho přátelství s Andrejem Bělocvětovem. Jejich tvorba se po dlouhá léta vyvíjela společně,
vzájemně se velice ovlivňovali. Jeho prostřednictvím se seznámil také v té době již slavným
fotografem Josefem Sudkem, který po jeho smrti zdokumentoval jeho malířskou pozůstalost.
Své umění za života takřka neprodával, živil se malováním textilií. Život nadějného malíře
předčasně ukončila zákeřná choroba.
Výstavy: Výstav se za svého života, až na výjimky, ve středisku Myslbek v Praze, neúčastnil. Jeho
dílo bylo vystaveno teprve po dlouhých letech v Praze (1994 a 1995 Galerie Paideia) a v Chebu
(1995).
Zastoupení ve sbírkách: Národní galerie v Praze, Východočeská galerie v Pardubicích, soukromé
sbírky v Čechách a v Evropě.
Literatura: katalog výstavy Paideia 1995.

Dobrá zpráva je, že vystavená díla je možné i zakoupit.