Vernisáž Karel Malík: Linoryty

Do 31. 12. 2025 je v kavárně Velryba, Opatovická 24, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Karel Malík: Linoryty.

Karel Malík (7. prosince 1960, Praha – 8. července 2025, Praha) byl český hudebník, skladatel, textař a básník.

Pocházel z pražských Košíř, učil se uměleckým truhlářem a nakonec studoval na žižkovské UMPRUM. Vykonával řadu rozličných zaměstnání, například dekoračního technika, stánkového prodavače, stavěče telefonních stožárů, česače ovoce, údržbáře, nočního hlídače apod.

Začínal hrou na příčnou flétnu, jeho hlavními nástroji jsou však altsaxofon a kytara. Působil v několika kapelách, mezi něž se řadí například Rumor Emise Group in Europe, O. P. N., Frou Frou, Sonet, Babalet předčasně zesnulého zpěváka Aleše Drvoty, Eman E. T. and Homo Band Ludvíka Kandla a Hudba Praha. Roku 1988 společně s Martinem Grušou založil vlastní pubrockovou skupinu Echt!, kterou dlouhá léta vedl. Hráli v ní i jeho kolegové z Hudby Praha kytarista Vladimír Zatloukal a baskytarista Jiří Jelínek.

Několik vět o linorytech Karla Malíka od Karla Halouna, napsáno 2016:

Karel Malík, známý z působení v kapelách Babalet a Hudba Praha, ale především jako předák místní pubrockové legendy Echt!, je bezesporu mužem mnoha talentů. Jako o skladateli, saxofonistovi, textaři a zpěvákovi o něm bude zřejmě pochybovat jen málokdo, protože tato část jeho práce je dostatečně známá poměrně široké veřejnosti. Jako zajímavého grafika ho však znají pouze ti, kteří si koupili nebo půjčili jednu z jeho tří knih (Trezor pro Echt!, Vnitřnosti, Chaos), které na cestu za čtenáři vybavil vlastními linoryty. A to je škoda, protože i v této, od hudby zdánlivě vzdálené disciplíně, zní jeho „hlas“ autenticky, aniž by se snažil maskovat svoje inspirační zdroje.

Mezi ně patří především čeští grafici Váchal, Kobliha nebo Panuška, zkušenější pozorovatel zahlédne odkazy k Daumierovi, Groszovi nebo Kentovi. Malík tvrdí, že jeho obrazy neobstojí samostatně, že jsou pevně svázány s textem, ke kterému patří, jehož titul s milou tvrdošíjností činí součástí jednoho každého ze svých grafických listů. Nebudu mu to rozmlouvat, ač s ním nesouhlasím. Ostatně, to je první z důvodů, proč bych uvítal soubornou přehlídku jeho prací – ať se každý přesvědčí sám. Škodolibě se těším, že po výstavě zůstane se svým tvrzením sám.

Pokud ovšem přestanu vtipkovat, musím konstatovat, že možnost seznámit se s uměleckými aktivitami jedinců, kteří už si proslulost vydobyli v jiné oblasti, bývá osvěžující a často velmi překvapivá. Což je druhý dobrý důvod pro uspořádání Malíkovy výstavy. A do třetice – mám pro Malíkovy obrázky slabost. Je z nich patrné, že dělá to, co se líbí jemu, a nesnaží se podbízet většinovému publiku, které si vkus už dávno pokazilo zíráním na televizi a listováním v lesklých časopisech. Sečteno a podtrženo: Nevystavit grafické práce Karla Malíka by bylo nejen neuvážené, ale především hloupé. Finanční pomoc takovému projektu považuji za velmi dobrou investici.

doc. akad. malíř Karel Haloun
vedoucí ateliéru Tvorba písma a typografie VŠUP