Vernisáž Kabinet kuriozit 1186 – II by Kosmo Nauty

Do 14.1.2018 bude v pasážové Galerii Poúličník k vidění skvělá výstava Kabinet kuriozit 1186 – II.

„A hrášek se dostal do kunstkomory, kde ho můžete ještě dnes vidět, jestli jej nikdo nesebral.“ (Hans Christian Andersen, Princezna na hrášku)

Přijměte srdečné pozvání na cestu do dávné minulosti. Spatřete neznámý kabinet kuriozit, který byl po několik století ukryt ve sklepních prostorách novoměstského domu čp. 1186 na Petrském náměstí. Dotkněte se tajuplného prostoru pozdně renesančních sbírek a objevte ojedinělé druhy.

Dosud neznámý kabinet renesančního sběratele byl zcela nedávno náhodně nalezen v útrobách modernistického stroje na bydlení – v podsklepené části funkcionalistického domu vybudovaného podle projektu Otty Zuckera (1892–1944) v letech 1938 až 1941. Tento nájemní dům s obchody v parteru byl totiž postaven na místě zbořeného pozdně renesančního paláce. Dochované archivní prameny a historické fotografie umožňují nahlédnout do historie domu tradičně nazývaného podle jednoho z někdejších majitelů „U Čapků“. Renesanční přestavbu středověkého domu lze časově zařadit s ohledem na dataci fasády na počátek 17. století, konkrétně do roku 1612. Součástí vybavení čtyřkřídlého domu byl rovněž prostor pro instalaci kabinetu kuriozit (něm. Wunderkammer), se kterými se v této době tradičně setkáváme ve šlechtickém prostředí. Patrně nejznámější takovou kolekcí byla císařská kunstkomora Rudolfa II. na Pražském hradě. Stavebníkem renesančního domu a majitelem této kolekce byl vzdělaný erbovní měšťan Pavel Šetele z Ruprštorfu. Nález takového kabinetu v daném sociálním kontextu je v mnoha ohledech závažný, neboť se obdobné kolekce středních sociálních vrstev nedochovaly, byť jsou pramenně doložené.

Překvapivý nález kabinetní kolekce je pravděpodobně fragmentem většího celku budovaného s cílem vytvořit univerzální obraz světa, jak lze soudit ze soudobých analogií. Privátní kabinetní sbírka zahrnuje zejména naturalia (vzácné přírodniny), artificialia (umělecké předměty) a mirabilia (magické předměty). Tyto objekty opatřené popisky byly uchovávány především v různých truhlách, kazetách, krabičkách či speciálně uzpůsobených skříňkách. Mohly být však – jako je tomu u větších objektů (např. krokodýl) – zavěšovány i ze stropu. O historii a pozdějším pohybu objevené kolekce prozatím archivní prameny mlčí. Není dochován ani inventář, který by reflektoval sbírku ve své úplnosti a který by mohl poskytnout informace ohledně rozmístění sbírkových předmětů v rámci prostoru. S ohledem na místo nálezu sbírky lze předpokládat, že cenná sbírka byla uschována do sklepení někdy na počátku třicetileté války se záměrem zabránit rozchvácení. Její majitel se však ukončení napjaté politické a náboženské situace nedožil a kabinet zůstal zapomenut.

Přestože je kolekce svým rozsahem spíše menší, zaslouží si pozornost. Dochovaný fragment kabinetu kuriozit vypovídá mnohé o jeho majiteli a přibližuje podobu pozdně renesančních sbírek. Jedinečná kolekce reflektuje nejen vzdělání, ambice a osobní vkus mecenáše, ale i jeho důvěrný vztah k místnímu prostředí. Původ některých objektů je totiž možné unikátně doložit v bezprostředním okolí domu čp. 1186. Za zmínku stojí například vzácné plody Katalpy (Catalpa bignonioides) z parku při kostele sv. Petra na Poříčí. Z ostrova Štvanice pak pochází endemická varianta Jírovce (Aesculus hippocastanum). Tyto stromy plodící raritní plody kaštanu byly v rámci probíhajícího výzkumu skutečně v několika posledních exemplářích ještě podchyceny. Pokud tedy půjdete na Štvanici, buďte, prosím, velmi obezřetní.

Současná prezentace nalezeného kabinetu kuriozit odkazuje k historické prezentaci takových kolekcí v prosklených vitrínách. Zároveň je lokalizována do pasáže, která půdorysně navazuje na původní průchod renesančním domem z Petrského náměstí do Klimentské. Takovou prezentaci lze tak vnímat jako topografickou referenci k původnímu uložení kabinetu v pozdně renesančním paláci.

kurátorka sbírky: Kosmo Nauty
kontakt: kosmonauty35@gmail.com

Spolupořadatelem projektu je Ufftenživot.

Literatura (historie domu čp. 1186/1 na Novém Městě pražském): František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II. Karlova třída – U Půjčovny, Praha2 1995, s. 837; Růžena Baťková (ed.), Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, Praha 1998, s. 590–591; Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938, Praha 2002, s. 214–215

web: www.ufftenzivot.cz/ufftenrepertoar/poulicnik