Vernisáž Johan Pertl & Patrik Kriššák: Uncertain future

Výstava Uncertain Future má za cíl propojit dva odlišné, avšak vzájemně se doplňující přístupy k otázce budoucnosti. Patrik Kriššák prostřednictvím malby a Johan Pertl skrze skleněný objekt otevírají vizuální dialog o civilizaci, přírodě a čase.

Název výstavy záměrně kontrastuje s jemnou a stylizovanou podobou Kriššákových obrazů. Jeho práce tematizuje ekologické obavy současnosti, ale místo varování nabízí jiný pohled – naději. Dlouhodobě se věnuje motivu podmořské přírody, zejména korálovým strukturám, které chápe jako symbol propojenosti, obnovy a života. Jeho malby zobrazují fiktivní krajiny a tvary připomínající atlas skořápek a organismů zasazených mimo konkrétní čas – možná z budoucnosti, možná z pradávna. Inspirace mořem a jeho životem se pro autora stává prostředkem k vizuálnímu uvažování o světě, v němž změna klimatu neznamená jen zánik, ale i možnost transformace.

Johan Pertl přináší odlišnou trajektorii uvažování. Jeho skleněné objekty evokují relikty zaniklé civilizace – rozteklé tvary utvářené spontánní estetikou. Působí jako archeologické nálezy budoucnosti, jako fosilie civilizační paměti. V napětí mezi tekutostí tvaru a chaosem přírody, která je obklopuje, se objevuje klid po zániku – ztišený svět, v němž stopy lidské přítomnosti přetrvávají v materiálu i formě. Sklo zde funguje nejen jako médium, ale i jako důkaz – nositel paměti a záznam zmizelého.

Zatímco Kriššákův přístup osciluje mezi harmonií, krásou a křehkostí, Pertlova tvorba připomíná dystopickou vizi, v níž zůstává pouze otisk. Oba autoři se však pohybují ve společném prostoru spekulativních krajin a fragmentů – vytvářejí atlas tvarů, které reflektují napětí mezi přírodním a lidským, mezi tím, co bylo, a tím, co teprve přichází.

Uncertain Future tak není jen výstavou o nejistotě, ale především o hledání rovnováhy mezi tím, co je lidské a co přírodní, co pomíjí a co přetrvává. O dvou tvůrcích, jejichž přístupy se v časech změny protínají – tiše, vrstevnatě, a přesto výrazně.