Vernisáž Jiří Hanke: Otisky generace (1986 – 2024)
Do 12. 1. 2025 je v Leica gallery, Školská 28, Praha 1, přístupná velmi zajímavá a emotivní výstava známého fotografa Jiřího Hanke: Otisky generace (1986 – 2024).
Jiří Hanke patří k nejvýznamnějším osobnostem současné české fotografie nejenom jako skvělý fotograf, ale i jako neúnavný kurátor, který v letech 1977 – 2024 připravil přes 450 výstav, a organizátor fotografických plenérů a tvůrčích dílen. Z jeho obsáhlého fotografického díla jsou nejznámější cykly Lidé Pod průhonem o mizejícím tradičním způsobu života obyvatel staré části Kladna, Pohledy z okna mého bytu, v němž po dvaadvacet let fotografoval rozličné situace a stavební úpravy v nevelkém prostoru náměstí pod jeho tehdejším bytem, Podnikatelé, složený z jemně ironicky pojatých portrétů kladenských průkopníků soukromého podnikání, a portrétní soubor Otisky generací, založený na fyziognomických a psychologických komparacích rodičů a jejich potomků. Na všech pracoval dlouho, ale zatímco ty starší už dokončil, cyklus Otisky generací rozšiřuje téměř čtyři dekády a ani současná výstava nepředstavuje jeho finální podobu.
Kompozičně prosté fotografie s přímými pohledy portrétovaných do objektivu a jeho prostřednictvím do očí diváků a s důležitou rolí domácího či pracovního prostředí stylově volně navazují na ikonická díla Augusta Sandera. Portréty celebrit z řad umělců a sportovců i „obyčejných“ lidí fascinují komparacemi fyzické podoby a občas i rozdílnosti tváří i postav prarodičů, rodičů, dětí a vnoučat. Ale také podobností i kontrastností jejich mimiky nebo odívání. Důležitou roli mají i signifikantní detaily prostředí. Na rozdíl od knižního vydání Otisků generací z roku 1998 nynější expozice v Leica Gallery Prague daleko více pracuje s časem, protože zahrnuje portréty stejných lidí a v mnoha případech i jejich dětí a vnoučat vytvořené během celých desetiletí. Je tak na jedné straně obrazem nevyhnutelného stárnutí, které poznamenává tváře i těla fotografovaných, ale na druhé straně také ukazuje, že geny portrétovaných se uplatňují v jejich potomcích. Hanke si mnohdy vystačí jenom s několika portréty v různých časových odstupech, ovšem čtyři generace rodiny Povondrových představuje na třech desítkách fotografií. Ukazuje, že i ve svých osmdesáti letech stále vytváří obsahově i vizuálně mimořádně silná díla. To dokládají u ukázky z nového film Karla Greifa o Jiřím Hankem, který na výstavě můžeme vidět.
Vladimír Birgus
Jiří Hanke
Narozen 15. dubna 1944 v Kladně, kde dosud žije. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole začal pracovat v kladenské pobočce Státní spořitelny. Fotografoval už v dětství pod vlivem svého otce, ovšem v mládí se zajímal hlavně o hudbu (hrál na kytaru v beatové skupině Barclay a vystupoval i sólově s vlastním repertoárem) a vytvářel koláže z časopiseckých výstřižků. Systematicky se fotografii věnuje od roku 1974, kdy se stal členem kladenské tvůrčí skupiny Ateliér. Zaměřuje se především na rozsáhlejší cykly dokumentárních a portrétních fotografií, které nezřídka vznikají řadu let. Jeho díla byla představena na více než stovce samostatných výstav a jsou součástí řady významných sbírek (například Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem, Victoria and Albert Museum v Londýně, Maison Européenne de la Photographie v Paříži nebo International Center of Photography v New Yorku). Vyšly mu autorské publikace Pohledy z okna mého bytu (1994, 2013), Lidé z Podprůhonu (1995), Otisky generace (1998), Jiné pohledy (společně s Jiřinou Hankeovou, 2002), Stop Time (2003), Jiří Hanke: Fotografie (2008), Kladnu pod kůží (2013), Hledání Ameriky (2014) a Kladenská sametová (2029).
V roce 1977 založil ve spořitelně Malou galerii. V ní až do jejího zániku v roce 2019 uspořádal 433 výstav. Dalších 20 výstav od roku 2019 připravil pro Kabinet fotografie Kladenského zámku. Asociace profesionálních fotografů České republiky mu v roce 2011 udělila titul Osobnost české fotografie za celoživotní přínos, v roce 2014 obdržel Cenu města Kladna. Fotografii se věnuje i jeho manželka Jiřina, syn Michael, dcera Lucie a vnuci Dominik a Vojtěch.