Vernisáž Jaroslav Valečka: Černá kronika
Do 30. 10. 2021 bude v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava a silně zneklidňující výstava obrazů Jaroslava Valečky: Černá kronika.
Představte si napínavou knihu, co jste kdysi četli nebo film, který jste viděli. Dílo, které vás absolutně dostalo a léta na něj vzpomínáte. Možná si nevybavíte každý detail, ale rozhodně si budete přesně pamatovat ten moment, který byl zásadní. Podnítil fantazii a splnil tak svůj účel. Bez něho by nikdy ten film či kniha nebyli tím, proč je si zapamatujte na celý život. A v mysli vždy vylétne přesně ten okamžik, který vás znovu děsí. A zároveň naprosto fascinuje a přitahuje, protože to není nuda. Je nepřehlédnutelný. Nezapomenutelný. Bez něho by to totiž jako celek nefungovalo.
A podobně to lze mít i s dílem Jaroslava Valečky. Mistrovsky udržuje a zvyšuje napětí. Obrazy tak na diváka působí už z dálky. Sotva člověk vejde do galerie a ocitne se ve Valečkově krajině, zažívá zvláštní pocit. Jakoby vstoupil a mohl proniknout někam, kde je skryto tajemství. Specifická a typická barevnost Valečkových obrazů diváka na jednu stranu uklidňuje a uvolní a přesně v tu chvíli, kdy to vypadá, že se divák bude procházet lesem, zdolávat zasněžené kopce a vnímat tok řeky – přesně v tom okamžiku Valečka udeří.
Objeví se cosi nečekaného, co zdánlivě do obrazu nepatří a vcelku poklidný výjev naruší, aby to během několika vteřin převzalo hlavní roli. Figura v absurdní situaci nebo pitoreskní objekt evokující něco opravdu brutálního. To zneklidnění. A mrazení, které tu bylo na začátku, přebírá dychtivost a příjemně dráždí – snad je tu i pocit bezpečí, že je to “jen obraz” – a zároveň touha dozvědět se, co se tam vlastně stalo. Sudetská oblast odkud autor pochází, vždy oplývala brutálními zkazkami a pověstmi, které ale vycházely ze skutečných příběhů. Mnoho z nich autor buď sám zažil, nebo vyslechl. Možná si je i přikrášlil – to je v pořádku, umělci je vše povoleno, je to kreativní a osobité. Tajemno vždy přitahuje a fascinuje.
Vzpomeňte si třeba na Foglarovu Záhadu hlavolamu. Jsou to konkrétní motivy, které si člověk zapamatuje, stále přehrává a fantazie mu je vmaluje do podvědomí. Příběh je celkově tajemný, ale jsou tam osudové momenty – “ty hlavní” – třeba když Jan Tleskač padá ze zvonice nebo, když se Em topí ve stoce. V Kytici má takové místo rozhodně každá z balad a Jan Zrzavý ty nejstrašidelnější okamžiky zachytil v ilustracích k ní naprosto bravurně. Kdo zná sbírku Tichá hrůza, vzpomene si třeba na Zástup – nejděsivější část je pochopitelně ta, kdy se zástup srocuje vždy na místě dopravní nehody. Jsou to ale stále stejné tváře. Tváře zemřelých, které komplikují první pomoc a chtějí smrt zraněného, další duši do svých řad.
Čtenář hltá řádky a mysl maluje. A přesně tyto okamžiky umí zachytit Jaroslav Valečka. Nikdy ale nevypráví příběhy doslovně, pouze pootevře dveře. O to víc vzrušující výsledný efekt to má. Napětí graduje a fantazie jede na plné obrátky. Nechceme teď v textu konkrétně prozrazovat. Chceme vám to ukázat. Přijďte se podívat na výstavu s příznačným názvem Černá kronika. Tajemná temnota a plíživé napětí. A pořádná dávka černého humoru a vynikajícího umu Jaroslava Valečky – jedné z nejvýraznějších malířských osobností současnosti.
Kurátorka: PhDr. Renáta Mužíková, Ph.D.
Jaroslav Valečka patří mezi přední české malíře střední generace, absolvoval mnoho výstav v Čechách i zahraničí a jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách. Např. Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie a mnohé další. Je jedním z nemnoha českých autorů, který je vystavován i v zahraničí, o čemž svědčí i jeho účast na vídeňském veletrhu Fair for art od 3. do 10. října.