




Vernisáž Jaroslav Štědra: Malá retrospektiva
Do 31. 1. 2025 je v Galerii „Toyen“ v podzemí Informačního centra MČ Praha 3, Milešovská 1, Praha 3 (přímo na Náměstí Jiřího z Poděbrad), zdarma přístupná velmi energická výstava obrazů Jaroslava Štědra: Malá retrospektiva.
Otevřeno je v pondělí až pátek od 8:00 do 18:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00.
Jaroslav Štědra
Narozen 4.1. 1945 v Teplýšovicích.
Studoval na SOŠV v Praze.
V minulosti působil jako pedagog na SUPŠ v Praze na Žižkově.
Člen JUV, člen uměleckého sdružení Kompresionistů.
https://www.jaroslavstedra.cz/
Z textu Terezie Zemánkové o Jaroslavu Štědrovi:
Sledovat vývoj tvorby Jaroslava Štědry je dobrodružné a uklidňující zároveň. Můžeme nabýt dojmu, že jsme svědky přirozeného a přesto stále vzrušujícího přerodu jednoho ročního období ve druhé. Za pětadvacet let, co se známe od doby, kdy byl mým profesorem malby na SUPŠ na Žižkově, jakoby se jeho rozkvetlé a zalistěné letní obrazy přetavily v abstraktní krajiny sytých podzimních tónů, aby v posledních letech vykrystalizovaly do zklidněných, kontemplativních ploch a křehkých linií, kterým občas dominuje jev dříve nevídaný – lidská figura. Ta nikdy není snahou o zachycení konkrétní podoby – je gestem, symbolem, který má univerzální, často biblický kontext. Dříve sytá, čistá barevnost se přidáním běloby ztišila, dostala chladivé valéry, prostor se prohloubil a získal na tajemství.
Podobenství s přírodními cykly tu nebylo zvoleno náhodou, protože právě v přírodě, potažmo v krajině Jaroslav Štědra vždycky hledal svoji inspiraci. Respektive, ona si nacházela jeho: „Zdál se mi obraz,“ slýchávám od něj často.
Jaroslav Štědra na své malířské pouti odhazoval vše, co mu bylo nadbytečné. Reálný prostor se prolnul s prostorem mentálním, oprostil se od popisných detailů a abstrahoval se do vizuální esence prožitého vjemu. Malíř se osvobodil od reflexí reality a dobral se tak samotné podstaty, kterou je pro něj jednoznačně světlo. Schopnost ochočit si ho zdědil po impresionistech. Ostatně, jsou to právě imprese, neboli dojmy, které Štědra zvěčňuje ve svých obrazech. Světlo, které modelovalo jeden konkrétní moment – ať už skutečný, nebo vysněný – dokáže přetlumočit do barev a těmi pak převyprávět ony chvíle milosti, kdy člověk ustrne v úžasu nad krásou okamžiku. Jeho obrazy mají vnitřní dynamiku, chvějí se, vibrují, těkají, rozžehují se a pohasínají. Jsou bytostně lyrické.
Štědra svojí tvorbou resuscituje principy poetismu, jak ho roku 1924 určil Karel Teige: „Malířství, zavrhnuvši anekdotičnost a vyhnuvši se nebezpečenství dekorativismu, nastoupilo cestu k poezii. Jak poezie zvýtvarněla (…), tak malířství (…) přestalo imitovat skutečnost (…) a jalo se básnit optickým tvarem.“ K tomu mu napomáhá um, bravurně ochočená technika, ovládnuté zákonitosti kompozice a barevných kombinací. Tvorba Jaroslavy Štědry je dokladem, že řemeslně dokonale zvládnutá malba je médiem, které má stále svoji hodnotu a vedle aktuálních uměleckých proudů nikterak nezaniká.
Terezie Zemánková
Praha 2014