Vernisáž Jan Kanyza: Here and now

Do 21. 10. 2022 je v Galerii ART Praha, Staroměstské náměstí 20, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Jana Kanyzy: Here and now, pořádaná k autorovým 75. narozeninám.

Výstava s názvem HERE AND NOW prezentuje především díla z posledních 20ti let autorovy tvorby.

Kurátorský text PhDr. Ivana Neumana:

Vynořování možného

V mnoha dosud nespatřených podobách se v tvorbě Jana Kanyzy vynořují skryté rysy světa. Jan Kanyza se v ní stále cele spoléhá na tradiční medium malby, které je přes všechna dosavadní zlehčování stále znova schopné dotýkat se skutečnosti, povolávat dosud neviditelné do viditelného, vzrušovat lidskou mysl. Tuto cestu k otevření světa jako tajemné jednoty viditelného a neviditelného v níž je vzájemná hranice prostupná skýtá Janu Kanyzovi právě malba. Ta se napájí především inspiracemi krajinou. Krajinou jako viditelnou a hmatatelnou manifestací přírody, té mohutnosti, která vše tajemně tvoří, proniká a oživuje.

V Kanyzově malbě se zřetelně ozývá odkaz české krajinomalby která, obzvláště od druhé poloviny minulého století, opouštěla představu o krajině jako portrétovaném modelu viděném z pevného bodu. Takové nepřivlastňující, nezpředmětňující malířské pojímání krajiny-přírody má v českém moderním umění silnou pozici. V navázání na tuto tradici, kterou reprezentují n.př. taková jména jako Valter, John, Smutný, Hodonský, Ouhel a další, tak Kanyzovy krajiny nejsou portréty známých věcí hmotného světa. Jeho obrazy nečiní z uviděného, z krajiny, předmět určený k obdivování, možná i k utilitární manipulaci. Jsou spíše neklidnými zprávami o živém proudu proměn světa i lidské mysli.

Při silném napětí a vzrušení panujících v obrazech Jana Kanyzy je patrné velké uspokojení, radost z procesu malby, toho prastarého, tolikrát proklamativně opouštěného média. O rozkoši z malby, která se ocitá na hranici nevyslovitelného věděl již Johan Wolfgang Goethe.

Práce Jana Kanyzy s intenzitou barvy a jejími hmotami, vytváření dramatických struktur, nepochybně svědčí o živosti odkazu významných, silných proudů imaginativní malby a strukturální abstrakce v dějinách českého moderního umění. Ukazuje se, že pro Jana Kanyzu není podstatná definovaná představa o formové podobě výsledku, spíše soustředěně sleduje nejvnitřnější tenzi, která se rodí ze zcela osobního rozumění skutečnosti, do níž je postaven, z rozumění zázračnosti existence, tedy uvidění záblesku vy-vstávání světa.

Tvorba mu tak nikdy není naplněním předem hotového „projektu“. Dílo se završuje až samotným fyzickým aktem malby. Malířova mysl se naplňuje obrazy, které se jeho rukou prodírají k viditelnému.

PhDr, Ivan Neuman – kurátor výstavy