Vernisáž Jakub Roztočil – Studie polymerových srážek
Do 12. 4. 2026 můžete v Trafo Gallery, v Hale 14 Holešovické tržnice, Bubenské nábřeží 13, Praha 7, navštěvovat krásnou výstavu Jakuba Roztočila: Studie polymerových srážek.
Komentovaná prohlídka s autorem a kurátorkou Barborou Kundračíkovou proběhne 24. března 2026 v 18:00.
Úvodní text kurátorky Barbory Kundračíkové:
Trafo Gallery představuje samostatnou výstavu Jakuba Roztočila (*1979) s názvem Studie polymerových srážek. Představuje autorovu aktuální tvorbu, práci s novým typem mechanického obrazu, přičemž se soustředí na vidění jako aktivní proces poznávání. Obraz přitom chápe jako otevřené vizuální pole, místo střetu malby, studie fyzikálních jevů a pozorování vztahů mezi pohybem a percepcí.
Co to znamená skutečně vidět – ne rozpoznat tvar, ale porozumět pohybu, z něhož vzchází? Jak dlouho trvá oku, než obraz začne rozpoznávat jako prostor? A kdy se z pozorování stává zkušenost?
Jakub Roztočil, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, enfant terrible středoevropské umělecké scény, promýšlí v exkluzivní výstavě nových prací podobně exkluzivní téma – „vidění“. S pomocí nové mechaniky testuje možnosti procesu strojové malby, základních fyzikálních fenoménů i sebe sama a vybízí nás, abychom se na obraz dívali podobně, jako hledíme do kosmu – soustředěně, pomalu, bez předporozumění, aniž bychom měli k dispozici dobře známá slova, pouhé metafory vědění. Vydejme se spolu s ním po čerstvé stopě vlastní fascinace, naslouchejme rytmům a zákonitostem univerza, rozpoznávejme je sami v sobě. Nepředpokládejme odpovědi ani výsledky, Roztočilovy obrazy jimi beztak nejsou. Jeho cílem je udržet systém v chodu – chápat a nabízet obraz jako otevřené vizuální pole, jako místo intenzivního výskytu polymerových srážek. Nejde mu o to nás konfrontovat s faktem či významem, cílí na jev. Vidění prezentuje jako formu poznání, je pro něj pomalým přibližováním se k vnitřní logice světa, který se odhaluje teprve ve chvíli, kdy mu dopřejeme čas.
Výstava představuje aktuální tvorbu sochaře, vizuálního umělce, tichého pokušitele nových médií, založenou na vlastním mechanickém zařízení pracujícím s frekvenčním principem a programovaným nástřikem barvy. Obrazy vznikají jako výsledek řízeného procesu, v němž se setkává technologická preciznost, fyzikální zákonitosti a otevřenost náhody. Autor zde vystupuje spíše jako iniciátor systému než jeho přímý vykonavatel – obraz se rodí z logiky mechanismu, nikoli z gestické malby.
Takto vzniklá díla se pohybují na škále mezi detailem a celkem – při bližším pohledu odhalují jemné struktury, vrstvení a mikroskopické odchylky, zatímco z odstupu působí jako plné, vizuálně bohaté celky s výraznou vnitřní soudržností. Přestože práce vyrůstají z novomediálního a generativního myšlení, jejich výsledná podoba je klamavě tradiční – malířská, fyzická, zakotvená v materialitě obrazu. Klíčem k pochopení vystavených děl je vizualita sama. V jejich pozadí se otevírá řada otázek, které zůstávají v rámci současného diskurzu nezodpověditelné – otázky autorství, kontroly, náhody či vztahu mezi technologií, přírodou a estetikou. Výstava se je však nesnaží tematizovat narativně ani konceptuálně, nechává je působit skrze díla latentně. Podstatný je objektivistický, logický, a především vizuální aspekt procesu, v němž se obraz stává autonomním výsledkem funkcionálního systému.
Roztočilova tvorba, výjimečná nejen ve středoevropském měřítku, tak ukazuje, že i v době slova, algoritmů, simulací a umělé inteligence může být obraz místem soustředěného pozorování – a to nikoli jako nositel významu, ale jako vizuální fakt, událost a struktura vznikající za přesně nastavených podmínek. Výstava nabízí zkušenost obrazu, který není interpretován, ale viděn.
Barbora Kundračíková, kurátorka výstavy
V souvislosti s výstavou vychází autorova první ucelená monografie v grafickém zpracování Petra Hrůzy. Více informací najdete na www.trafogallery.cz.




Creative Commons Attribution