Vernisáž Jakub Matuška aka Masker: Koule aneb cestou k propasti mineš deset kamenů

Do 7. 1. 2024 je ve Vile Pellé, Pelléova 10, Praha 6, přístupná ve všech 3 patrech velmi zajímavá, rozsáhlá a parádní výstava Jakuba Matušky aka Masker: Koule aneb cestou k propasti mineš deset kamenů.

Text kurátora Jiřího Ptáčka k výstavě:

Koule v názvu této výstavy je symbol. Malíř Jakub Matuška aka Masker (*1981) v ní vychází z pocitu, který ve středním věku určitě má mnoho z nás. Domněle nekonečný večírek mládí skončil. Čas se rozkrájel na sled pracovních termínů a rodinných povinností. Dokonce i slovo „dovolená“ nabylo svého bolestivě pravého významu.   Starosti všedního dne se však (ještě) neodplavily touhu po svobodě a seberealizaci. Nesobecky založeným bytostem v takové situaci nezbývá než přijmout, že na „cestu ducha“ se vypraví teprve poté, až přivezou děti z kroužků, nakrmí je, vykoupou a dají spát. A to je pouze fragment životní reality, jíž nelze obejít, aniž to nebylo na něčí úkor. Maskerovy obrazy jsou alegoriemi komplexu pocitů, které v této životní fázi má ve svých rolích umělce, partnera či otce. Jako duchovně založený člověk nepřestává uvažovat o tom, nakolik je „koule“ nových starostí zkouškou, v níž opět máme obstát. Ale co my víme, třeba nakonec stejně skončíme „pádem do propasti“?

Pro výstavu ve Ville Pellé vytvořil Masker nové série obrazů a kreseb. Nestěžuje si v nich na vlastní úděl. Pouze se nechává unášet představami, v nichž se civilní situace prokazují jako součást širšího rámce. Proto vůbec není náhodné, že si v obrazech pohrává duchovně-náboženskými motivy. Nezúčastněnost technického provedení, kterého Masker dosahuje i prostřednictvím digitálních úprav bezprostředního kresebného zárodku, je dlouhodobým paradoxem jeho přístupu. Spolu s popovou barevností ale zobecňuje „osobní“ a bezprostřední záznam přenáší v trvalejší postoj s „delší zárukou“.

Jiří Ptáček

Podnětem k novým sériím obrazů a kreseb byla pro Jakuba Matušku alias Maskera jeho vlastní životní situace. Vnitřní komunikaci se sebou samým zobecňuje a svými obrazy v důsledku vypovídá o vztahové a emocionální proměně muže ve fázi transformace jeho společenské role. „Pryč jsou časy, kdy muž byl jediným živitelem a veřejným mluvčím rodiny, natož aby se dál mohl cítit shůry povolaným strážcem patriarchálního řádu. Vstupuje na neprobádaná území ohleduplnější ‚nové maskulinity‘ a na této cestě ho čekají překážky, s nimiž si často musí poradit poprvé v životě. Maskerovi muži jsou tak groteskně neduživí, nedobrovolně tančí se svými stíny, modlí se, ale zjevně už ne pouze za sebe,“ říká Jiří Ptáček. „Společenské trendy v dnešní době reflektují komplikovanosti společenských rolí současné ženy včetně případného dopadu osobního života na profesní a uměleckou kariéru. Jsem ráda, že Galerie Villa Pellé se dotýká tohoto problému úhlem pohledu té druhé strany. Tedy muže, který má také nárok pochybovat o smysluplnosti životní cesty, kterou si dobrovolně zvolil,“ doplňuje kurátora výstavy ředitelka Galerie Vila Pellé Vladana Rýdlová.

Dvaačtyřicetiletý Jakub Matuška aka Masker se na české výtvarné scéně pohybuje bezmála dvacet let. První výstavu v pražské etc. gallery měl v roce 2005, kdy ještě studoval v ateliéru Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. Před absolutoriem v roce 2009 vystavoval také v Trafačce, v Galerii Jelení či v Karlin Studios a vedle závěsných obrazů a kreseb se věnoval i murálům a tvorbě objektů. V následujícího desetiletí se kromě Galerie výtvarného umění v Chebu a Red Gallery v Londýně pravidelně prezentoval v pražské DSC Gallery. Ze spolupráce s Galerií Dukan vyplynuly jeho výstavy v Paříži (2014) a v Lipsku (2017). Na počátku letošního roku uspořádal v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou výstavu Až křídla vlaštovek vyhladí žulový kvádr z povrchu zemského, ke které vyšla i Maskerova průřezová knižní monografie.

Více na www.villapelle.cz