Vernisáž Jakub Janovský: Kolotoč

Do 30. 10. 2021 bude v Galerii Jilská 14, Jilská 14, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Jakuba Janovského: Kolotoč.

„Konec osmdesátých let. Paneláky, na něm hřiště, prolézačky – opičí dráha. V nových obrazech se vracím do svého dětství. Nesděluji v nich však osobní zážitky z konkrétních míst „za barákem“, ale mou snahou je postihnout místa, děje a atmosféru pomocí kolektivního vědomí nás vrstevníků. Vzpomínky v paměti zůstávají, jejich ostrost a souvislosti se však časem zamlží. Co se nevytratí, je sen, někdy neúplný, poloprázdný, jindy zkreslený a manipulovaný nabyvší zkušeností.“/JJ/

Text kurátora výstavy Petra Vaňouse k výstavě:

Tvorbu Jakuba Janovského (*1984 v Jihlavě; 2004-2010 AVU Praha, Atelier kresby Prof. J. Svobodová, odborný asistent J. Petrbok ) dosud charakterizovala především více či méně pevná kresebná linka ve spojení s na výsost malířsky provedenými citlivými a reaktivními tématy, cílícími do času dětství, a nemalířskými, neosobními, inertními materiály jako je silikon, užívaný např. na implantáty. K těmto působivým setkáním docházelo zhruba od roku 2010 a odehrávala se většinou na monumentálních figurálních kompozicích na plátně či malých až miniaturních výjevech v autorských silikonových reliéfních rámečcích. Janovského podobenství byla tehdy laděna do temných tónů i nálad a ústřední téma dětství podané dekadentním prizmatem nebyla žádná idyla. Vydobyla však svému autorovi pevné místo na poli současné figurativní malby. Dosud poslední tvorba představuje v autorově tvorbě posun, reflektovaný výstavním počinem pro Topičův salon, vedle malby přibírajícím projekci komorního autorského videa. Jakub Janovský mění pomalu kurs od dekadentního modu směrem ke zcivilnění výrazu, noirové scény ustoupily ve prospěch vlastně docela obyčejných situací, efektní materiály vystřídala čistá malba, jejíž paleta se také pozvolna projasňuje. Zmiňované zcivilnění posiluje existenciální podtón obrazů, dříve přehlušovaný dekadentními akcenty. Ústřední Janovského téma dětství zůstává, dozrává a jaksi se překlápí do současnosti. Kolotoč z železných trubek, na který se ještě všichni pamatujeme, ale jenž již pomalu z dětských plácků vymizel, se stále točí.

kurátor: Petr Vaňous