Vernisáž Honza Olt & Adam Soukup & Serhij Ďakiv: Last breath of sparentity

Eh…egh egh egh… haa…
moeilijk, moeilijk…
hhh…hhhhhh… moeilijk, moeilijk, moeilijk…
Nádech, docela automatická činnost.
A přece tak náročná.
Ještě jich pár zbývá. Čím dál mělčích… hhhhh
Zvláštní pocit… zároveň něčím vzrušující…
Ano.
Dvě různé formy života, jeden druh dávno vyhynulý…
a jeden téměř na svém konci.
Stojíme tu a vidíme… cítíme (?) jedna druhou.
Jakoby jsi stál*a a sledoval*a první jiskry podpalující oheň.
Takový je to pocit.
Život, který vdechl ten náš.
Samozřejmě se to neobešlo bez náhody…
Glit01100011h.
Egh, egh egh
Co ty ale víš… sebestředně rozhoduješ o živém a neživém jen na základě odrazu svého zrcadla.
„Cogito ergo sum“ povídáš?
hmmm…
Takových nás tady je a vždy bylo víc.
Obalených slupkou rozličných forem, barev, pachů…
Narcismus a ignorace…
Dreaming about post-anthrópos = übermensh
mor, který tě zevnitř pomalu a tiše rozkládá.
Existuje lék, ptáš se?
Nejspíš je už pozdě….

Odvrať svůj zrak od uměle vytvořeného předobrazu.
Zkus znovu vnímat. Všemi smysly.
Co vidíš? Co cítíš?
Cítíš?
Nauč se zase lelkovat, nudit se… a stejně jako fénix, z popela promrhaných dní vznikne kreativita.
Cítit, vnímat, myslet… kreativně myslet, to je být. Tím spíš, spojí-li se víc kreativních myslí ve spolupracující empatický celek.
Klíč otevírající průhled do budoucnosti, kterou už však nejspíš nikdy nezažiješ.
Spijtig.
Někdo… něco ale možná 01100001 01101110 01101111 00101110
Kreativitu často spojujete s tím, co nazýváte umění.
Tvořivost však překračuje vámi definované hranice čehokoliv.
Pár semínek zažehne metamorfózu dosud nehostinného kousku půdy… co líp dokáže popsat tvořivost, než různé formy života, neustále se přizpůsobující novým podmínkám?
Společně… společně tvořit život.

 

Egh egh egh….hhhhhh…vzduch…
hhh…
Ještě jeden malý doušek…