Vernisáž Gregor Hildebrandt: A Blink of an Eye and the Years are Behind Us

Do 13. 2. 2023 je v několika sálech Kunsthalle Praha, Klárov 5, Praha 1 (u metra Malostranská), přístupná velmi zajímavá a rozsáhlá výstava Gregora Hildebrandta: A Blink of an Eye and the Years are Behind Us.

• Výstava s poetickým názvem A Blink of an Eye and the Years are Behind Us (neboli Jedno mávnutí řas, a za námi jsou léta) bude dosud největší přehlídkou děl berlínského výtvarníka Gregora Hildebrandta na světě. 
• Rozsáhlá retrospektivní výstava českému publiku vůbec poprvé odhalí umělcův komplexní analogový vesmír obývaný obrazy z vinylů a starých magnetických pásek, z nichž dýchá melancholie kapel, jakými jsou např. kultovní The Cure. Chybět nebudou ani monumentální instalace v podobě černé opony ze starých VHS pásek či nadrozměrné šachové figury.
• Na výstavě se představí více než osmdesát děl. Několik z nich Hildebrandt vytvořil ve svém berlínském ateliéru exkluzivně pro samotnou výstavu – doplní je však i celá řada významných výpůjček od soukromých sbírek včetně pětice děl přímo ze sbírky Kunsthalle Praha.
• Hlavním motivem výstavy je Hildebrandtova tajemná vizuální poezie, která často tematizuje neúprosné plynutí času i jeho zastavení v podobě nostalgických vzpomínek. Ty se právě velmi často pojí s analogovými nosiči zvuku, od prvních vinylů až po raritní audiokazety.
• Výstavu tematicky rozšíří série koncertů interpretů z umělcova vlastního labelu Grzegorzki Records. Bohatou programovou nabídku doplní i reinscenované výstavy spřátelených tvůrců v autentické replice jeho berlínského showroomu – tzv. Grzegorzki Shows – uvnitř hlavní expozice.
• Cílem doprovodného programu plného komentovaných prohlídek, nedělních workshopů nebo filmových projekcí v tzv. KunstKině je uvést české publikum do atmosféry maximální otevřenosti a velkorysosti svérázné umělecké scény současného Berlína.
• Vrstevnatý multidisciplinární projekt vznikal více než rok pod vedením Christelle Havranek, hlavní kurátorky Kunsthalle Praha. 

Na evropské umělecké scéně již etablovaný výtvarník Gregor Hildebrandt (*1974) více než dvacet let pracuje s analogovými nosiči zvuku. Jeho díla reprezentující postindustriální kulturu zahrnují netradiční sochy, instalace a obrazy z lisovaných vinylů, starých VHS nebo zachovaných audiokazet. Inspiraci čerpá z celé řady literárních, filmových, hudebních či architektonických zdrojů. Hildebrandt od roku 2015 působí jako profesor malby a grafiky na Akademii výtvarných umění v Mnichově, v roce 2016 obdržel prestižní ocenění Falkenrot Preis. Jeho díla jsou zastoupena v renomovaných sbírkách po celém světě: v pařížském Centre Pompidou, ve Sbírce současného umění Spolkové republiky Německo, ale také ve významných soukromých sbírkách – např. ve sbírce Martina Z. Marguliese v Miami či Burgerově sbírce v Hongkongu.

„Výstavu Gregora Hildebrandta jsem poprvé viděla v Paříži v roce 2017, už tehdy mě zaujal jeho způsob práce s analogovými médii a technologiemi. Sama jsem ve Francii vyrůstala v sedmdesátých a osmdesátých letech v éře masivního konzumerismu a už tehdy mě fascinovali někteří umělci, kteří se obraceli k recyklaci předmětů, jako Daniel Spoerri nebo Arman. Hildebrandta vnímám svým způsobem jako pokračovatele této historické linie, i on sám totiž pracuje se zbytky produkce naší společnosti, kolektivní i individuální pamětí,“ přibližuje kurátorka Christelle Havranek filozofii výstavy, která u návštěvníků může vyvolat nostalgické vzpomínky spojené se znovu populárními analogovými nosiči zvuku a obrazu – tzv. time-based médii, jež jsou založeny na technologiích a logice trvání času. Na neúprosný běh času ostatně odkazuje i samotný název výstavy, který je variací na verš německého básníka a dramatika Johanna Wolfganga von Goetha.   

Výstava obsáhne významný časový úsek Hildebrandtovy tvorby, od uměleckých počátků až po současnou tvorbu. Návštěvníci a návštěvnice uvidí dokonce jeho první malby z kazetových pásek z konce devadesátých let 20. století, včetně dnes již ikonických maleb ovlivněných melancholickými písněmi expresivní britské kapely The Cure. Svůj prostor dostanou také imerzivní a monumentální instalace, mozaiky a další objekty z let 2005–2010. Gregor Hildebrandt patří mezi umělce, kteří transformují samotný výstavní prostor – i Kunsthalle Praha se tak dočká velkorysé instalace tvořené z VHS pásek, na nichž je zaznamenaný snímek Orfeus (orig. Orphée) francouzského režiséra, básníka, spisovatele a umělce Jeana Cocteaua z roku 1950. 

Hildebrandtova přehlídka bude zároveň první kapitolou série samostatných výstav mezinárodně uznávaných umělců a umělkyň v Kunsthalle Praha. Stejně jako zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění, kterou v Kunsthalle během šesti měsíců navštívilo 70 000 diváků, i přehlídka tajemných děl Gregora Hildebrandta pojme dva ze tří výstavních prostor o 840 metrech čtverečných. Jejím cílem je v Praze představit příběh Hildebrandtova života a umění, pohybující se mezi vlastní tvorbou a berlínskou výtvarně-hudební scénou. Svůj performativní charakter navíc výstava plně rozvine ve chvíli, kdy se Kunsthalle stane dějištěm několika hudebních koncertů a reinscenovaných berlínských výstav, jejichž kurátorem bude sám Hildebrandt.

„Při každé sólové výstavě v Kunsthalle Praha pro nás bude klíčová interakce s divákem. Ještě do konce roku se tak návštěvníci dočkají dvou speciálních koncertů kapel z labelu Grzegorzki Records u příležitosti mini-vernisáží tvorby Hildebrandtových přátel, které se odehrají v replice Gregorova berlínského showroomu, tzv. Grzegorzki Shows, v rámci hlavní výstavy,” přibližuje Christelle Havranek Hildebrandtův rozpínavý umělecký meta-vesmír.

Ten pojímá právě i tzv. Grzegorzki Shows neboli osobitý model solo-výstav méně známých jmen berlínské scény, který Gregor Hildebrandt v Berlíně pořádá již od roku 2017. Umělecké tvorbě svých přátel dává prostor v malé místnosti bývalé vrátnice komplexu budov, v nichž sídlí i jeho vlastní ateliér. Návštěvníci Hildebrandtovy pražské výstavy tak budou moci do identického modelu tohoto showroomu s typickým neonovým nápisem nejenom vstoupit, ale zažíjí v něm i reinscenované vernisáže výstav, které sám Hildebrandt v minulosti v Berlíně kurátoroval. Kunsthalle Praha tak v rámci Hildebrandtovy přehlídky uvede menší sólové výstavy německé umělkyně Kathariny Koppenwallner v doprovodu alternativní hudební formace Walking Down Brenton Road (1. listopadu 2022) či výstavu výtvarníka Friedera Böhnische společně s vystoupením mnichovského elektronického uskupení ANNE (6. prosince 2022). Všichni zmiňovaní interpreti pocházejí z hudebního vydavatelství Grzegorzki Records, které Gregor Hildebrandt vede společně se svou partnerkou, německo-polskou umělkyní Alicjou Kwade.

Dle Havranek je cílem takto rozmanitého doprovodného programu české publikum naplno a přirozeně uvést do atmosféry maximální otevřenosti a velkorysosti svérázné umělecké scény současného Berlína. Krom hudebně-výtvarných večerů se návštěvníci mohou těšit na komentované prohlídky výstavy, pravidelné nedělní workshopy i na přednášky tematizující berlínskou hudební scénu osmdesátých a devadesátých let, na níž Hildebrandtovo umění silně reaguje. Každou poslední středu v měsíci se navíc prostor nově otevřeného Kunsthalle Bistra promění v tzv. KunstKino – a promítat se v něm budou raritní filmové kusy přímo dle osobního výběru Gregora Hildebrandta.

Výstavu přirozeně doprovodí výpravný výstavní katalog z produkce Kunsthalle Praha a Hildebrandtova ateliéru. „Fotografické sekvence zachycují atmosféru výstavy a vtahují diváka přímo do jejího dění. Další perspektivy a vhledy do života a díla Gregora Hildebrandta přinášejí jak kurátorský text Christelle Havránek, tak esej Friedmanna Hahna, Hildebrandtova profesora umění z Kunsthochschule Mainz. V knize nechybí ani rozsáhlé archivní materiály z umělcova ateliéru a jeho výtvarných projektů v rámci Grzegorzki Shows, které nám umožňují nahlédnout do jeho tvůrčího procesu a živých vazeb na další umělce, přátele, studenty a milovníky umění v mezinárodním měřítku,” prozrazuje o dokumentárně bohaté publikaci ředitelka Kunsthalle Praha, Ivana Goossen.

GREGOR HILDEBRANDT

Gregor Hildebrandt se narodil v roce 1974 v německém Bad Homburgu. V současné době žije a pracuje v Berlíně. Od roku 2015 působí jako profesor malby a grafiky na Akademii výtvarných umění v Mnichově. V roce 2016 získal prestižní ocenění Falkenrot Preis. 

Hildebrandtovy samostatné výstavy zahrnují například Im Sturz durch Raum und Zeit, Mies van der Rohe Haus, Berlín (2021); Luft in allen Zimmern, Kunsthalle G2, Lipsko (2020); Der Raum ist die Miete, Almine Rech, Brusel (2019); Tönend hallt die Jugend, Kunsthalle Recklinghausen, Recklinghausen (2018); In meiner Wohnung gibt es viele Zimmer, Galerie Perrotin, New York (2018); Ein Zimmer im Raum, Wentrup, Berlín (2018); Urlaub im Urban, Künstlerhaus Bethanien, Berlín (2016); Sterne Streifen die Fluten, Saarland Museum, Saarbrücken, Německo (2015); Front Room, Contemporary Art Museum, St. Louis, USA (2008).

Podílel se i na množství skupinových výstav, mezi nejnovějšími například na L’Année dernière à Malmaison, Atelierele Malmaison, Bukurešť (2022); Blanc de Blancs, Villa Schöningen, Postupim (2022); Studio Berlin, Berghain, Berlín (2020); Eine Geschichte: (2016): Zeitgenössische Kunst aus dem Centre Pompidou, Haus der Kunst, Mnichov.

Hildebrandtova tvorba je zastoupena v renomovaných sbírkách, například při Centre Pompidou v Paříži, ve Sbírce současného umění Spolkové republiky Německo, ve Sbírce Martina Z. Margulise v Miami a v Burgerově sbírce v Hongkongu.

V roce 2018 založil Hildebrandt společně se svou partnerkou, umělkyní Alicjou Kwade, vydavatelství Grzegorzki Records. Během své kariéry byl také kurátorem mnoha skupinových výstav a od roku 2017 vede off-space výstavní prostor Grzegorzki Shows.

CHRISTELLE HAVRANEK

Kurátorka výstavy a hlavní kurátorka Kunsthalle Praha

Christelle Havranek se narodila ve Francii, kde studovala dějiny umění, kritiku a správu sbírek. Do Prahy se během studia přestěhovala v polovině 90. let a zaměřila svůj studijní výzkum na kubismus a architekturu v Čechách. Při studiu získala zkušenosti jako asistentka kurátora v Národní galerii v Praze. Poté více než 15 let působila ve Francouzském institutu v Praze na pozici visual arts manager. Christelle Havranek stála za vznikem a organizací mnoha uměleckých projektů, výstav, projekcí, přednášek a residenčních programů ve spolupráci s uměleckými institucemi, festivaly i jednotlivými umělci působícími v České republice i ve Francii. Jako programová manažerka galerie a kina Francouzského institutu v Praze měla možnost pohybovat se napříč spektrem uměleckých proudů a oborů, díky čemuž získala široké povědomí o lokální, ale i mezinárodní současné umělecké scéně.

Výstava Gregora Hildebrandta, která pojme Galerii 1 a 2, nebude jedinou expozicí podzimu v Kunsthalle Praha. Ve čtvrtek 13. října 2022 v Galerii 3 započne audio-vizuální výstava s názvem INVISIBLE FORCES, která vzniká ve spolupráci se Signal Festivalem 2022 a představuje současná díla českých digitálních umělkyň a umělců – Filipa Hodase, Martina Houry, Johany Kroft, Jany Stýblové, Jakuba Špačka a Ondřeje Zunky. Dle kurátorky výstavy Ivy Polanecké je cílem výstavy podpora mladé generace umělkyň a umělců digitálního věku. Projekt se stane první kapitolou tzv. Aw! Labu, experimentálního prostoru Kunsthalle Praha.

Kunsthalle Praha je nové místo pro umění na pražském Klárově. Jako nestátní a neziskovou platformu k propojování české a zahraniční umělecké scény ji založila nadace The Pudil Family Foundation manželů Petra a Pavlíny Pudil. Kunsthalle Praha vznikla konverzí historické Zengerovy transformační stanice z třicátých let 20. století, v současnosti vytváří moderní galerijní prostředí pro krátkodobé umělecké výstavy, inovativní vzdělávací programy a kulturní eventy. Hlavní misí Kunsthalle je přispět k hlubšímu porozumění českého a mezinárodního umění 20. a 21. století. Disponuje vlastní uměleckou sbírkou, která se zaměřuje na moderní, poválečné a současné umění. Veřejnosti se Kunsthalle Praha oficiálně otevřela 22. 2. 2022, kdy svůj provoz zahájila rozsáhlou multimediální výstavou Kinetismus: 100 let elektřiny v umění (22/2–29/8/2022), kterou navštívilo 70,000 divaček a diváků. Dále byly v Kunsthalle k vidění krátkodobé výstavy Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě (22/2–30/5/2022) či Půlnoc umění: Sbírka Karla Babíčka (1/7–30/9 2022). Na ploše 5 687 m2 Kunsthalle Praha nabízí tři rozsáhlé galerijní prostory, design shop, bistro a kavárnu s historickou terasou s výhledem na Petřín a Pražský hrad.