Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž František Skála a Martin Janecký – Skleněný kaleidoskop Františka Skály

Do 15. 4. 2022 bude v Galerii Kuzebauch, Říčanova 19, Praha 6 (tram Říčanova nebo bus Štefkova pak cca 500 m), přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Františka Skály a Martina Janeckého – Skleněný kaleidoskop Františka Skály.

Výstava představí zcela unikátní sérii objektů, která vznikla ve spolupráci umělce a sochaře Františka Skály a sklářského výtvarníka Martina Janeckého.
 
Kurátorkou výstavy Skleněný kaleidoskop Františka Skály je Sylva Petrová, níže její kurátorský text k výstavě:
 
Již práce muránských sklářů s ikonami světového moderního umění, jako jsou Pablo Picasso, Max Ernst, Alexander Calder aj., jejichž výsledky jsou součástí kolekce moderního umění Peggy Guggenheim v Benátkách, ukázala v 60. letech přitažlivost mezi oběma typy tvůrců.  Umělci dávající přednost trvalému experimentu jsou magií skla přitahováni, a sklářští mistři (často též praktikující umělci), kteří na rozdíl od nich ovládají těžkou partituru formování skla, takové výzvy s nimi rádi podstupují.  Mimo vzájemné přátelské vazby, které jsou podmínkou, mohou totiž i ukázat, co všechno jsou schopni zvládnout.  Podobná vazba se vytvořila mezi Františkem Skálou a Martinem Janeckým.  Výsledky této součinnosti, která trvá delší dobu, ale poprvé se veřejně představila na 14. ročníku Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru na přelomu září a října roku 2021, prezentuje ve zcela unikátní a vybrané sérii objektů počátkem roku 2022 Galerie Kuzebauch.
 
František Skála realizaci minipříběhů geneticky modifikovaných postav, blíže neurčených bytostí, přenechává Martinu Janeckému – světoznámému kolegovi ovládajícímu bravurně techniky horkého skla, postupujícímu na základě autorových kreseb a respektujícímu jeho korekce v průběhu vzniku díla u pece.

               Skála si ze širšího pohledu touto tvorbou řeší logiku vlastních uměleckých interesů, v nichž proniká prostřednictvím malby, plastiky, instalací atp. k „archeologickým sondám“ do různých materiálů – k odhalení jejich výtvarných možností. Zajímají jej hlavně ty, u nichž tento potenciál zrovna nevidíme, většinou přírodního původu, jako je barevná hlína, větve, mušle, ulity… teď k nim přibylo i sklo, třebaže to má poněkud jiné parametry. S tím, co je v českém autorském skle po roce 1945 obvyklé, mají Skálovy práce málo společného. Ale rozboření jakýchkoliv zažitých manuálů tvoří přece hlavní rys Skálovy bezbřehé radosti z tvoření!  A to, že budou tyto objekty do hlavního proudu vývoje českého skla nezařaditelné, to opravdu autora „netrápí“: originalita, nezařaditelnost, až výstřednost tvoří páteř genetické výbavy tohoto umělce.

K objektům ve skle František Skála vytvořil stovky malých kreseb, od nichž byl odvozen i název výstavy – Kaleidoskop. Termín původně označuje kukátko, které multiplikuje obrazce -– ale v tomto případě je užit symbolicky a poukazuje k mnohosti vzniklých i potenciálně možných variant. V desítkách kreseb „zmutovaných“ situací a dějů se uplatňuje jednak autorova schopnost enormního nasazení, práce s plynoucími vizemi fantazie, i významovým paradoxem. Teprve po dokončení kresby se uskutečňuje finální výběr návrhu, který považuje autor za nosný a který případně Martin Janecký shledá postupem foukání skla z volné ruky u pece za reálný.   

                V jednotlivých plastikách jde o situační zachycení dobrodružných eskapád groteskních lidí, jakýchsi mutantů, kteří nevznikli nějakou automatickou cestou nebo náhodou, ale jsou autorem modifikováni jako inteligentní bytosti. V peci teče žhavé sklo, které je podle režijních představ Františka Skály vytvarováno, pak se objekt chladí a po vychlazení nechá na povrchu zmatovat. To proto, aby dovnitř plastiky nebylo vidět, aby oko bylo vedeno čistě po příběhu a jeho dějových zápletkách. A aby v ní nehrálo roli cokoliv, co je v tomto případě podružné: odrazy či lesky skla. Vlastnosti materiálu tu jsou přímo podřízeny ilustraci děje, záměru velkého vypravěče: Františka Skály.    

               I ve skleněných pracích se potvrzují Skálova jedinečná poselství k udržitelnosti tohoto světa o nalezení zdravého balance mezi výkonem, finančním profitem a bytím: „Fantazie a udržení si víry ve věci tajemné a nevysvětlitelné „vědecky“ je jediná obrana a protilátka proti pragmatickému světu.“ [1]   

Sylva Petrová

kurátorka výstavy

[1] Skála-František – Prokůpek Tomáš, Před Vlasem a Bradou, s.7. Skála František, Velká kniha Vlase a Brady. Soukromý tisk, Praha 2021.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž František Skála a Martin Janecký – Skleněný kaleidoskop Františka Skály