Vernisáž František Koudelka: Výběr z díla

Do 28. 6. 2026 je v Galerii Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2 (vstup z Vodičkovy), přístupná velmi zajímavá výstava František Koudelka: Výběr z díla.

Výběr z tvorby nečekaně zesnulého malíře a sochaře Františka Koudelky (1945 Ptení – 2025 Praha) se soustřeďuje na obrazy z posledních let. Ty evokují život, jaký je; život, v němž se zpoza šedivého mřížoví každodennosti dere na povrch hluboká síla lidských emocí a citů symbolizovaná agresivitou barev. V posledních obrazech pak malíř toto mřížoví zcela rozbíjí, aby barvám dopřál svobodu. Výstava rovněž připomíná, že umělec prošel několika tvůrčími etapami: od raných figurálních scén z běžného života přes výtvarnou interpretaci filozofických termínů a ztvárnění působivosti sakrálních staveb až k „žaluziím“ zakrývajícím pohled do lidské duše.

František Koudelka (12. 8. 1945 Ptení – 16. 9. 2025 Praha) se malířsky školil u akademických malířů Františka Nedvěda a Jiřího Eislera a u akademického sochaře Vratislava Plačka (a také desítkami let práce v Národní galerii). Byl členem výtvarné skupiny Brány a Nového sdružení pražských umělců. Uspořádal na 50 samostatných výstav a svými díly je zastoupen, jak sám říkával, tak různě po světě, zvláště ve Velké Británii. Jeho tvorba se prosadila i v tamějších aukčních síních (Christie’s a Philips).

Vzpomínkovou výstavu pořádají jeho přátelé z Nadačního fondu Františka Koudelky.

Tvůrčí etapy

V počátcích své umělecké dráhy se soustředil na figurální scény inspirované hospodským prostředím s jeho svébytnými figurami, aby postupně přecházel k zachycování pocitů člověka v jednotlivých životních úsecích. Výraznou stopu zanechalo na jeho tvorbě období normalizace, kdy vznikaly obrazy protáhlých, často izolovaných postav, vyjadřujících tíseň a omezení. Později se věnoval malířské interpretaci filozofických termínů a ztvárnění působivosti fragmentů sakrálních staveb, od středověku po současnost. Vedle závažných témat však jeho tvorba neztrácela ani lehkost a nadhled — v některých cyklech se objevuje ironie, jemná satira i hravost.

Malířské finále

Ve finální etapě se František Koudelka věnoval barevnému ztvárnění lidských emocí a citů. Obrazy jsou prostorem, v němž se odehrává zápas mezi spontánností a kontrolou, mezi chaosem a řádem, mezi barvou a liniemi. Malíř své obrazy nejprve barevně rozbouří, aby je následně zkrotil pomocí geometrických linií a tvarů. Výsledkem jsou vizuálně strhující plochy, v nichž se skrývá jeho zkušenost z každodenního života: rozpor mezi touhou osvobodit potlačené emoce a touhou po rovnováze. A je to rovněž strhující sdělení o barvitosti okamžiků, chvilkových vzestupech a propadech či náhlých emocích, které denně každý z nás prožívá a které právě neúprosný rytmus běhu týchž dní okamžitě tlumí a překrývá. V konečném výsledku vyvstane před divákem vizuálně hluboce působivá  a přesvědčivá obrazová plocha, která okouzlí již na první pohled.

https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Koudelka