Vernisáž Eliška Šárková: Are you happy?

Motivem krajiny Sýrie počíná výstava Elišky Šárkové (CZE / 1984) pokládajíc prostou až dětsky naivní otázku: „Are you Happy?“ Tento přímý dotaz by mohl v představě neupřímnosti světa lidských vztahů být ponechán bez povšimnutí. „Are you Happy?“ ptá se mě shodou okolností můj syrský kolega v roce 2017 v islandském Reykjavíku, a já nemohu toto rozverné oslovení dostat z hlavy. Ostatně jsem se nesetkal s ničím srdečnějším, a jeho otázka mě pro svou dětskou upřímnost zasáhla až do samého nitra.

V první chvíli odpovídám: „Ano, I am happy,“ nicméně ihned poté docházím k hlubšímu zamyšlení o pravdivosti tohoto tvrzení. Jsem opravdu šťastný ve svém životě? Pokládám si otázku, ale nejsem schopen odpovědi. Vyjeví se mi kaskáda situací, každodenních myšlenek a povinností, a nemohu se odpoutat od pocitu, že pro štěstí v životě mi přeci jen něco chybí. V tu chvíli se však naladím, přenesu se do krajiny radosti, sdílím ho sám se sebou a v upřímnosti si přiznám, že jsem opravdu šťasten, alespoň na moment, na tři vteřiny, chcete-li – jsem naplněn a přetékám blahem. Náhle se vracím zpět do každodennosti, trochu jinak, trochu jiný. Štěstí je třeba hledat, ale je potřeba se nejprve prostě zeptat a zamyslet se. „Are you Happy?“

Je to již celý rok, co jsem se setkal s Eliškou Šárkovou v domě U Kamenného zvonu a měl příležitost hovořit o jejím díle a vhledu. Netrvalo dlouho a domluvili jsme si setkání v ateliéru, kde mě autorka oslnila rozsahem své práce, hloubkou zpracovaných výjevů a precizností, která, jak jsem mohl poznat, provází každé z jejích děl až do nejmenších detailů. Právě tato preciznost (vycházejíc z média fotografie absolventky FAMU v Praze v roce 2015) je pro autorku hnacím motorem k hledání a vytváření nových postupů, jak transformovat fotografii a s řemeslnou perfekcí ji posunout do různých poloh uměleckého díla.

Výstava „Are you Happy?“ nabízí stručný průřez tvorbou autorky mezi lety 2011 a 2023. Nerad bych zacházel příliš do podstaty díla samotného, zdůrazním však, že Eliška Šárková a její dílo jsou pro mě objevem, a jsem překvapen, že tato mnohostranná a citlivá autorka dosud nedostala více prostoru. Její dílo je plné světla a přenáší nás až do jemnohmotného světa často nespatřeného, přičemž svým zpracováním dokáže komunikovat mezinárodním jazykem. Finální výběr je nakonec redukován tak, aby s lehkostí komunikoval s prostorem Bílé galerie v harmonické kompozici. Prostor je vyhrazen dílům, která převážně v galerijním prostředí nebyla vystavena, přičemž některá mají až experimentální polohy vycházejíc z rozprav mezi kurátorem a autorkou.