Vernisáž Dorota Gawęda a Eglė Kulbokaitė: Sunk into it, part of it …

Do 17.11.2019 bude v Centru současného umění Futura, Holečkova 49, Praha 5, přístupná zajímavá výstava Dorota Gawęda a Eglė Kulbokaitė: Sunk into it, part of it / it would be like hearing the grass grow, and we should die of that roar which is the other side of silence.

Ve své rozsáhlé samostatné prezentaci v galerii FUTURA zkoumají Gawęda a Kulbokaité, zakládající členky Young Girl Reading Group, uměleckou tvorbu skrze spolupráci, rozklad a hledání nenormálního, prostředky, které se propůjčují k vytváření spekulativních enviromentů. Sunk into it. Part of it (…) se skládá z videa, světla, hnijící instalace, sochy a vůně – to všechno přispívá k fragmentovanému narativu, provázejícímu diváky.

Čichový spouštěč tohto narativu je RYXPER1126AE – vůně vzniklá po jejich performanci YGRG159 : SULK (2018), která se odehrála na šestém Aténském bienále. Gawęda and Kulbokaitė vytvořily RYXPER1126AE ve spolupráci s International Flavors and Fragrances Inc v New Yorku. Spolupracujíce s chemikem a designérem vůní vytvořily vzorek vůně, založený na syntetické molekulární replice pachu shromážděného s použitím headspace technologie v průběhu již zmíněné performance. Pach v sobě nese poetické znamení či vzpomínku o přináležení ke kolektivní zkušenosti, sentiment vůči sdílenému momentu, ale může být také chápán jako molekulární obtisk či dokumentace. V galerii FUTURA je ta vůně uchovávána a vypouštěna řadou nových skulpturálních děl, které v sobě nesou performativní možnost. Dvojice tady uplatňuje čichový vjem jako uživatelské rozhraní, vytvářejíc tak prchavý přechod mezi virtuální dimenzí a fyzickým tělem. Umělkyně vnímají čich jako performativní hru na molekulární úrovni, zvýrazňující rozpadající se hranice mezi námi, těmi ostatními a přírodou, proudící skrze a napříč lidmi a přístroji, živými a neživými formami. Zamýšlejíce se nad foucaultovskou biopolitikou a farmako-pornografickým režimem (P. B. Preciado) umělkyně naznačují, že už svá těla dále nemůžeme vnímat jako omezené jednotky, nýbrž jako fluidní, porézní kartografie anebo jako distribuované sítě korporátního zprostředkování (M. Mendes).

Jednotná topologie výstavního prostoru galerie FUTURA, který bude hostit tento fragmentovaný narativ, podtrhuje fakt, že hranice mezi veřejným a soukromým, vnitřním a vnějším, vlastním já a prostředím, se čím dál tím víc prostupují.

Kurátorka: Caroline Krzyszton