Vernisáž Dor Guez: Vera Icona

Do 19.4.2020 bude v Centru současného umění Futura, Holečkova 49, Praha 5, přístupná zajímavá výstava Dor Guez: Vera Icona.

Průvodní text Sary Reisman k výstavě:

Na rozhraní historických archivů, současné fotografie a videa, propojuje výstava jeruzalémského umělce Dora Gueze s názvem Vera Icona jeho nejnovější fotografickou sérii Lilies of the Field (2019) s trilogií experimentálních narativních videí vytvořených mezi roky 2009 a 2011, které společně reflektují vztah mezi jazykem a displacementem, a provázaností přírody s vnímáním domova a identity.

Lilies of the Field se skládá z tajemně vyzařujících aranží lisovaných květů a rostlin, objevených Guezem během jeho výzkumu v archivech Americké kolonie v Jeruzalémě. Květiny obsažené v projektu reprezentují různorodost původní flóry zachované ve Svaté zemi a místech kolem Starého města. Lisované květiny, oblíbený suvenýr turistů i poutníků, slouží k dokumentaci různých podob zbožné práce – úsilí řemeslníků, kteří květiny lisovali, i těch, co se vydali na cestu, z níž si květinové aranže odnesli na památku.

Příchod a usazení Americké kolonie v Jeruzalémě jako důsledek Velkého požáru v Chicagu v roce 1871, předcházely židovským migračním vlnám do Palestiny, které pak vyústily ve vytvoření Izraelského státu v roce 1948. V rámci křesťanské mise Američanů, kteří se v roce 1881 vydali z Chicaga do Jeruzaléma, se členové Americké kolonie zapojili do charitativní práce s cílem pomoci místním komunitám. Zakládali sirotčince, polévkové kuchyně, a rozšiřovali zdroje zdravotní péče pro místní obyvatele, trpící před i během obou světových válek. Jejich úsilí nemělo sloužit k prospěchu žádného vyznání, což připomínalo duchovní význam Jeruzaléma napříč náboženskými komunitami.

V návaznosti na svou práci s liliemi, uvedl Guez nedávno své performativní přednášky v rámci uvnitř archivu Americké kolonie, kde prezentoval poznatky ze svého výzkumu, které čerpají z dějin Sionismu, arménské čtvrti v Jeruzalémě, samotné Americké kolonie a autorova vlastního projektu Christian Palestinian Archive (Archiv palestinských křesťanů). Projekt Christian Palestinian Archive vznikl v roce 2006, kdy umělec objevil kufr plný rodinných fotografií pod postelí svých prarodičů. Od té doby slouží jako platforma k dokumentaci menšiny uvnitř menšiny, křesťansko-palestinské diaspory. V rámci Izraele/Palestiny tvoří přibližně 20% nežidovské populace Palestinci s izraelským občanstvím, z nichž je 8% křesťané – včetně umělcovy rodiny. Organizováním tohoto archivního projektu Guez udržuje digitální záznamy tisíců obrazů, kterými přispěli profesionální i amatérští fotografové. Tento materiál je jak historický, tak estetický, určený k využití a cirkulaci daleko za hranicí uměleckého diskurzu. Jeho přístup je unikátní v tom, že archiv sestává z naskenovaných obrazů, a ne z originálů fotografií. Naskenované originály jsou vráceny zpět, aby křesťanská palestinská vizuální kultura zůstala v rukou svých právoplatných majitelů. Guezovým záměrem jako archiváře je zaplnění prázdných míst, zatímco jeho umělecká práce nechává víc prostoru pro spekulaci.

Trilogie videí vystavených jako součást Vera Icona, s názvy (Sa)Mira (2009), Watermelons under the bed (2010), a Sabir (2011), ač není oficiálně součástí Křesťanského Palestinského archivu, představuje výrazné portréty tří Guezových příbuzných z palestinské strany jeho rodiny. Všechna videa jsou uváděna jako minimálně editované, experimentální narativy, které vyprávějí příběhy každodenní existence svých protagonistů v časech okupace. Díky zachycení mnohovrstevnatých, a někdy i navzájem konfliktních aspektů identity, podtrhují tři videa historické trauma, které do sebe tři členové rodiny pomalu a nenápadně nasáli. Použití jazyka – směs arabštiny a hebrejštiny – odhaluje, jak moc jsou dvě kultury propleteny a zakořeněny v životech dědečka, babičky a bratrance umělce, jejichž perspektivy se klenou přes tři generace.

Název výstavy, Vera Icona, přejímá různé významy v různých jazycích. S pojmem „verity“, který v angličtině znamená pravý, souvisí to, že ve španělštině je verá budoucím čase slovesa vidět; vera taky znamená ostří, strana a pobřeží. V latině „icona“ znamená obraz nebo figura. Když si to spojíme všechno dohromady, název Vera Icona poukazuje k něčemu, co může být viděno nebo představováno za obrazem, který je před námi. Všechna z Guezových videí si vyžadují čtení mezi řádky, konceptuální přístup pak umožňuje porozumět, co znamenají zkušenosti jejich protagonistů. Mezi časovou ambivalencí Lilies of the Field a příběhy hybridnosti a marginalizace vyjádřenými v Guezových videích, je Vera Icona rafinovaným pátráním po tom, co považujeme za pravdivé, napříč generacemi a nehledě na hranice.

– Sara Reisman