Vernisáž Dana Puchnarová – Šedesát let výtvarné práce

Do 14.12.2018 bude v Galerii Navrátil, Vítkova 15, Praha 8, přístupná velmi zajímavá výstava Dana Puchnarová – Šedesát let výtvarné práce.

Dana Puchnarová (1938)
je osobností všestranně aktivní jako malířka, grafička, ilustrátorka, autorka realizací do architektury, pedagožka – a je také činná literárně.

Studovala na Střední odborné škole výtvarné v Praze (1953 – 1957) a od roku 1958 na Akademii výtvarných umění v Praze, absolutorium a diplomní práce u prof. Karla Součka v roce 1964.

Od roku 1991 působila 12 let jako pedagožka na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Výtvarná díla umělkyně vlastní mimo jiné Národní galerie v Praze, České muzeum výtvarného umění v Praze, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Muzeum Narodowe v Krakově a jsou zastoupena v mnoha sbírkách soukromých, doma i v zahraničí.

Daně Puchnarové se dostalo také četných ocenění doma i v zahraničí, počínaje rokem 1965 Cenou Ministerstva kultury ČSSR a následujícího roku cenou Folkwang-Presse-Preis v Essenu v Západním Německu a cenou Grafika roku 1997 konče.

V první polovině let šedesátých přinesla svým dílem důležitý vklad do české verze evropského informelu; to samotné by jí zajistilo důstojné místo v historii našeho moderního umění. Důležitější ale je, že udržela kontinuitu duchovního smyslu umění, myšlenku díla, které klade důraz na práci vědomí, na práci myšlenkovou.

Od první výstavy cyklu Geometria Spiritualis, která byla v pražském Mánesu v roce 1964, hledá a nachází ve výtvarném umění řád, který – jak napsala v poznámkách k výstavě – uděluje věcem nadosobní hodnotu, metafyzické trvání.

Témata, která jsou pro její tvorbu charakteristická, hledala (a ještě stále hledá) ve filozofii a literatuře; v první etapě tvorby to byla díla Jacquese Maritaina, Alberta Camuse, Františka Halase a zvláště povídky a romány Franze Kafky: grafický cyklus k prózám knihy Malá pozorování byl námětem její diplomové práce na pražské Akademii. – Kafkovské vize pronásledování, tajuplného slídilství, pocitů viny a bloudění, které vyjádřila ve svém díle, měla příležitost pocítit i osobně ve svém životě, když po podpisu Charty 77 roku 1977 a v letech následujících byla vyslýchána státní bezpečností a byla vystavena velkému psychickému tlaku. Vyjádřila to v dalších cyklech díla a v důležité myšlence, že totiž práce, vzniklé na základě těžkého psychického nátlaku, nejsou tím pravým uměním, které může člověka osvobodit.

A tak již v roce 1966 pracovala s křivkami a čistými barvami a dosáhla tak souladu a jednoduchosti, výrazně odlišné od předchozí etapy, v níž pracovala s těžkou malířskou hmotou a strukturami. Cyklus Vize zničené civilizace z roku 1978 zahrnuje také několik osobitých parafrází totalitárního Pomníku, to vše jako součást projektu stejně tak konceptuálního jako vizionářského.

Počátkem let devadesátých vznikají první Zahalené kresby, práce na průsvit­ných materiálech, které vyjadřovaly barevný a energetický potenciál výtvarné práce.

Duchovní předěl v díle Dany Puchnarové iniciovala návštěva Indie v roce 1996; ašramy duchovního učitele a zkušenost s jógovými praktikami pomohly umělkyni na cestě k nové transcendenci.Výrazem této orientace byl v roce 1996 cyklus Sítě; tak jako některé další cykly je i tento neukončený a jak název naznačuje i neukončitelný, neboť tyto sítě jsou ve své nadčasovosti, slovy umělkyně – symbolem duchovní jednoty a společné cesty k míru a harmonii.

Jestliže současné umění často jen pracuje s banalitou, vybírá si agresivní náměty i formy a hledá smysl v nesmyslu, malířka a grafička Dana Puchnarová vytváří dílo, které může dávat divákovi vnitřní posilu a energii; také v tom je její postavení jedinečné.

Jiří Olič, MMU OL

(Úvod do katalogu retrospektivní výstavy IMAGINÁRNÍ KOSMOS DANY PUCHNAROVÉ, 2007, Muzeum moderního umění Olomouc a Alšova jihočeská galerie České Budějovice )