Vernisáž CC: Kateřina Šťastná, Michal Pustějovský: Nuance vzdechu

Do 13. 9. 2024 je v galerii Curator Contemporary, U lužického semináře 12, Praha 1 – Malá Strana, přístupná velmi zajímavá prodejní výstava objektů Kateřiny Šťastné a obrazů Michala Pustějovského: Nuance vzdechu.

Rozhraní technologie a časovosti, alchymie hliníku. Hmota, prostor a cirkulující tekutost. Výstava Nuance vzdechu představuje subtilní rozdíly v jednotě monochromu, v obrazech Michala Pustějovského (* 1984, Frýdek-Místek) a jemné detaily fází dechu vnořených do sochařských objektů Kateřiny Šťastné (* 1996, Olomouc) v kurátorské přípravě Báry Alex Kašparové.

Michal Pustějovský, absolvent pražské Akademie výtvarných umění v Ateliéru nových médií I pod vedením Markuse Huemera, je dlouhodobě orientován na propojování materiality a metafyziky. V mnoha multimediálních instalacích a projektech propojuje vědeckou přesnost s uměleckým vyjádřením, často sdružené s analogovým mechanismem, open-source technologiemi a digitálními inovacemi. V aktuální výstavě neopouští svůj zájem, ale upíná ho především k jednomu materiálu – hliníku. Ten skrze autorsky rozvinutou techniku gravírování rozevírá v unikátních estetických hodnotách. Ve vystavených obrazech představuje tonální nuance tohoto média, izolovaného ze spektra historického luxusu a špičky inovace k autonomnímu uměleckému objektu. Obraz nezůstává stejný, každý úhel pohledu mění jeho vizuální podobu, každý příspěvek světla jeho estetickou kvalitu. Přesné linie vedle rozmazaných kontur v divadle kontrastů, moderní éra oslavující technologie, protkána dystopickým vyústěním v soumračnou realitu.

V momentu, kdy se striktní geometrie organicky rozvolňuje, nastává časoprostor pro vzdech. Ten v přímé materialitě sádry a keramiky zhmotňuje Kateřina Šťastná, absolventka Ateliéru sochařství II pod vedením Tomáše Hlaviny a Jimeny Mendozy na Akademii výtvarných umění v Praze. Nositely jeho fází se stávají figury, které bez vlivu barvy se zásadním důrazem na tvar a sochařský materiál, zhmotňují bazální principy tohoto životně důležitého procesu. Integrita nádechu a výdechu s živým organismem je spjata bezpodmínečně, kdy se jeho hodnota stává až opomíjenou, dokud na sebe neupozorní skrze dysfunkci a zdůrazní tak svou nepostradatelnost. Vzdech, který nelze pouhým okem vidět, kopíruje a tvaruje tělesnou schránku zevnitř a stejně tak vzniká tvarosloví sochařských objektů vedených touto obsesivní inspirací.

Kolik hmoty je potřeba pro nádech a výdech, jaký má tvar a ve svém monochromu tonální odstín, představuje výstava Nuance vzdechu a nechává zkoumat každý jeho detail.