Vernisáž Aziya a Kateřina Štastná: Aligned

Do 16. 1. 2026 je v privátní NIA Gallery, Senovážné náměstí 7, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Aziya a Kateřina Štastná: Aligned.

Kurátorka: Anna Pulkertová

Zastavte se v přítomném okamžiku.
Uvědomte si sami sebe.
Své tělo ve fyzickém prostoru.
Vznášejte se krajinou skrytou uvnitř vašeho těla.
Buďte v souladu.

Tělo a jeho obrys formující okolní prostor, tělo jako krajina tvořící horizont, tělo žijící, žijící tady a teď, žijící v daném okamžiku, tělo, které touží po odpočinku a zároveň nestagnovat, tělo, které chce splynout samo se sebou, se svým vědomím a zároveň být v harmonii se svým nevědomím, tělo hledající také svou duchovní podstatu, tělo odevzdané spánku a tělo bdělé, tělo čerpající energii ze svého okolí i ze sebe sama, tělo ve spánku, ve strachu, v bolesti nebo nebezpečí, vracející se do své původní polohy během svého formování, do bezpečného kokonu, tělo vztahující se k jiným tělům, tělo plovoucí, splývající, beztížné tělo, tělo, které je v souladu. V souladu se sebou samým, se světem, se svým okolím, s tím, co se děje uvnitř i vně něj. Fyzické tělo spojené se svou nefyzickou podstatou.

Aziyina díla nově představují ženskou postavu prostřednictvím klidného, ​​ale zároveň silného vizuálního jazyka a zkoumají emocionální, kulturní a symbolické hloubky ženství. Narodila se v Kazachstánu a žila v Asii, USA a v Evropě. Do současné figurativní malby vnáší dekoloniální perspektivu. Její monochromatické postavy a sochařské krajiny zpochybňují západní chápání ženského pohledu a prezentují ženy jako kontemplativní a sebevědomé protagonistky. Prostřednictvím témat paměti, identity a feministické niternosti Aziya proměňuje nehybnost v sílu a nabízí obrazy, které v sobě skrývají zranitelnost i moc. Její díla, vystavovaná mezinárodně v Paříži, Berlíně a Londýně, zvou diváky do prostoru tichého odporu a emocionální jasnosti.

Kateřina Šťastná (narozena 1996 v Olomouci) zkoumá vztah mezi fyzickým tělem a jeho bezprostředním okolím. Prostřednictvím stylizovaných, zjednodušených postav – její představy o tom, jak by mohl vypadat dech, definovaný tvarem lidského těla – zachycuje okamžiky, které odrážejí, jak se tělo cítí v konkrétních situacích. Postava se stává tělem ztělesňujícím spíše prožitek než realistickým zobrazením.

Její tvorba se pohybuje mezi klasickým sochařstvím a textilními technikami. Rychlé kresby prchavých tělesných vjemů jsou transformovány do korálkových výšivek, kde každý skleněný korálek funguje jako „buňka“ nesoucí informaci, která dodává váhu a jemně deformuje tkanou textilii. Letos prezentovala svou práci v Galerii The House během Prague Art Weeku, na Czech Design Weeku v Clam-Gallasově paláci, v galerii CoCo a mezinárodně v Turíně v rámci Trigenia Award a v Lucembursku v rámci From the Hands of Masters.