Vernisáž ALTER EGO – EPOS 257 & M. Čáslavka, feat. J. Lesák

Galerie NoD chystá uvedení dlouho připravovaného projektu ALTER EGO, na kterém v uplynulých letech spolupracovali umělci Epos 257 s Mirkem Čáslavkou, protagonistou kultovního filmu Wiktora Grodeckého Mandragora, umělec Jan Lesák a kurátor Pavel Kubesa. Výstavní projekt se pohybuje na nejasné hranici mezi anonymními autentickými příběhy a dokumentární fikcí, prostřednictvím které nahlížíme do sociální periferie a kulis drsného nočního života porevoluční Prahy. Výstava uspořádaná v pražském legendárním prostoru NoD/ROXY, který je neodlučně spjat se zakládáním a rozvojem klubové scény a subkultury, chce být živoucím monumentem temného prostředí “divokých devadesátek”.

—

Výstavní projekt ALTER EGO, který bude uveden 21. 10. 2021 v pražské Galerii NoD je novým počinem umělce známého pod pseudonymem EPOS 257, který tentokrát téma zpracoval společně s hercem Mirkem Čáslavkou a fotografem Janem Lesákem. EPOS 257 se profiluje jako umělec, který svými intervencemi často reflektuje citlivá společenská témata nebo opakovaně komentuje problematiku veřejného prostoru a dění v něm samotném. Jeho práce se vyvinula z pouliční graffity scény a dosud se přirozeně pohybuje v urbanistickém prostředí, přičemž často používá různorodou ikonografii města.

Během jednoho z průzkumů metropole, umělec, jehož identita zůstává dosud neznámá, našel anonymní zápisníky a VHS kazety, které v jistém smyslu navazují na příběhy odehrávající se v Praze v letech okolo natáčení kultovního filmu režiséra Wiktora Grodeckého Mandragora (1997). EPOS 257 v nalezeném materiálu vypozoroval podobnosti s hlavní postavou zmíněného filmu, mladým Markem, kterého ztvárnil tehdy začínající herec Čáslavka. „To co jsem objevil mě natolik fascinovalo a zároveň přinášelo úzkostlivou tíseň. Otevřel se přede mnou příběh, který se začal sám vyprávět. Vzpomněl jsme si na období, kdy mě jako teenagera zasáhl film Mandragora, stejně jako celou dospívající generaci klubové scény té doby. Z Mandragory se postupem času stal kult a doslova panoptikum 90. let,“ uvádí umělec EPOS 257.

Umělec s Čáslavkou následně navázal kontakt, který vyúsťuje právě v projekt ALTER EGO, do nějž společně přizvali ještě konceptuálního fotografa Jana Lesáka, aby po téměř tříleté spolupráci připravili společnou výstavu.

„Hlavní postava Marek a jeho představitel Miroslav Čáslavka inspiroval vizuální umělce Epose 257 a Jana Lesáka skrze náhodně nalezené osobní věci a řadu zápisníků k takřka archeologickému průzkumu. Umělecký výzkum archivních materiálů se tak autorům stal odrazovým můstkem pro kolaborativní rozplétání složité struktury sociálních a subkulturních souvislostí,“ přibližuje výstavu kurátor Pavel Kubesa z pražského Experimentálního prostoru NoD.

Experimentální výstava ALTER EGO tak zpracovává nejen nalezený materiál, ale navazuje volně také na samotný film Mandragora, snímek zachycující poměry první poloviny devadesátých let v Česku, kde kulisou je pražské Hlavní nádraží a někdejší svět mladých prostitutů. „Výstava z inspiračních materiálů přejímá spíše emocionální energii a současně i určitou formu filmové imaginace, která je pro snímek Mandragora charakteristická. Autoři společně prezentují jistou spekulativní mez mezi skutečností a fikcí, která místo aby poodkryla skutečný příběh, nabízí divákovi plastický multimediální obraz jedné pomalu zapomenuté a temné éry porevoluční noční Prahy,“ dodává Kubesa.

Ústředním dílem expozice se stal remake jedné z ikonických scén filmu Mandragora Součástí výstavy je i rozsáhlá video instalace z nalezených autentických VHS kazet a čtyřkanálová zvuková stopa na základě Čáslavkových nikdy nerealizovaných scénářů. Výsledná multimediální instalace se tak v prostorách Galerie NoD pokouší o vytvoření „monumentu 90. let“, skryté paměti o nevědomí tehdejší doby.

Zajímavý je i kontext, že se výstava ALTER EGO odehrává v prostředí prostoru NoD/ROXY, který byl otevřen v roce 1992 a byl dlouhá léta považován za jedno z center alternativní kultury. V podzemí NoD, v klubu ROXY, probíhaly také první taneční „party“ svého druhu, elektronická hudba byla do té doby v Česku téměř neznámá. ROXY tak stálo u zrodu české klubové scény, jejíž akce lákaly pestrou paletu různorodých lidí, nejen umělců, filmařů, divadelníků či zástupců různých queer komunit. Stinnou stránkou nově vznikající metropolitní scény ale bezesporu byly i skupiny drogových dealerů, podivných „veksláků“ a lidí, kteří do pražských ulic přinášeli zkušenost drsného podsvětí.