Vernisáž Alexander Hejl: Ikarův pád

Do 10. 4. 2026 je v knihkupectví a antikvariátu Trigon, Bubenská 3, Praha 7 (metro Vltavská), přístupná velmi zajímavá výstava malíře Alexandera Hejla: Ikarův pád.

Text o Alexanderovi Hejlovi od Tomáše Drábka:

Výtvarník Alexander Hejl (1954) patří k umělcům, kteří si v době normalizace, a navzdory okolnostem, budovali svůj výtvarný názor.

Začínal rozměrnými perokresbami, kde ústředním motivem bylo lidské tělo, nebo tvář deformovaná emotivním napětím. Později svůj pohled změnil a těla začal skládat do důmyslných kompozic. Cyklem Pádů, jako příznačným symbolem doby, zakončil své realistické období.

Následovaly rozměrné abstraktní kompozice v cyklech Světlo kruhu, Průnik světla a Průnik ohně. V těchto cyklech obrazů vidí historik umění Jiří Urban „uhranutost světlem, a to světlem vnitřním, do obrazu soustředěným.“ O cyklu Světlo kruhu napsal PhDr. Machalický: „V následující harmonické vyrovnanosti poslední doby zůstává minulé napětí ovládnuto a je skryto za strohou geometrickou skladbou, určenou základními prvky – přímkou, kruhem a čtvercem, které se vzájemně propojují v promyšlených sestavách.“ O dalším cyklu Andělé napsal František Malina: „Malíř upozorňuje, že tvar může být něčím nepřímým, rodícím se z určitého procesu. To, že obraz ‚umí‘ zpívat nebo hrát, je pro magii obrazu příznačné.“ Sám autor obrazů dodává: „Předměty a jejich tvary nasvícené jemným pruhem světla odhalují jejich skrytou podstatu. Hovoříme o magičnosti a tajemnosti v obrazech, které jsou podstatou každého skutečného umění.“

V průběhu dalších let sestavuje umělec rozměrné objekty ze skla, kovu a bílých cihel. Několik objektů, jeden byl vystaven na Mezinárodním knižním veletrhu v Praze, je instalováno na umělcově zahradě v Roztokách u Prahy. Jiří Urban napsal: „Na vyvýšené terase zahrady v Roztokách patřící k domu Alexandera Hejla, se na nízkém kamenném soklu čtvercovitého půdorysu, zdvihá do výše téměř dvou metrů, prosklený jehlan. Uprostřed jehlanu je umístěna žulová koule. Nic neruší čistotu geometrických tvarů. V okamžiku, kdy se nad obzorem začíná objevovat slunce a jeho paprsky vniknou do objektu, rozzáří se vnitřní prostor jehlanu a postupně rozpouští objem kamenné koule.“

Zatím posledním a stále obměňovaným tématem je mytický příběh Ikarova pádu – obrazy z let 2023–2025. Obrazy, které jsou zde vystaveny, postavil autor do nových souvislostí, čímž získaly nečekaný, tajemný rozměr.

Alexander Hejl byl od roku 2001 členem Nového sdružení pražských umělců. Vystavoval doma i v zahraničí – v galerii Bellini ve Florencii a ve Světovém salónu Art 96 ve Štrasburku. Jeho obrazy a ilustrace vyzdobily řadu knih a časopisů. Mnoho let jsou také součástí aukčních salónů výtvarníků Konta bariéry, kde výtěžek z prodeje pomáhá postiženým.

Na delší dobu Alexander Hejl přerušil výtvarnou uměleckou činnost a věnoval se vojenské historii, konkrétně československé legii v Rusku. V roce 2004 byl autorem výstavy ze sbírek fotografií Jana Hejla ve výstavní síni Jazzové sekce v Praze. Putovní výstavu, kterou připravil v roce 2007 k výročí bitvy u Zborova, viděli návštěvníci v Praze, Zborově, Kyjevě a Moskvě. Je spoluautorem knihy o Zborovu a spolupodílel se na realizaci výstavy Zborov v prostorách Armádního muzea na Žižkově. Je spoluautorem katalogu a mezinárodní výstavy o československé legii v Rusku, která se uskutečnila v roce 2008 v Tereziánském křídle Pražského hradu. Je také autorem několika odborných článků.

Po roce 2020 se vrátil k výtvarnému umění.

Tomáš Drábek