Vernisáž Aleš Růžička a Šárka Růžičková Zadáková: SRDCOVKA

Do 31. 1. 2024 je v Galerii Budoart, Havanská 3a, Praha 7, pro vážné zájemce a po předchozím objednání přístupná krásná výstava obrazů Aleše Růžičky a Šárky Růžičkové Zadákové: SRDCOVKA.

Výstavu spojují především autorské náměty. Ty, které Šárka s Alešem vědomě i podvědomě čerpají z osobních, ale i společných (rodinných) okamžiků. A to jak všedních (pohled do kufru auta naplněného na víkend na milovanou chatu na Kozíně), tak svátečních (maturitní ples společných studentů Šárky v její učitelské profesi), nebo jinak jedinečných, srdceryvných okamžiků (jako blízkost smrti). Jejich tvorba je oslavou obyčejnosti, upřímnosti a niterné potřeby tvořit. Všednost v jejich případě vystupuje na plátnech ve své barevnosti, získává statut jedinečného, nezapomenutelného okamžiku, je postavená vysoko na piedestal života. Vztah k jednomu místu nebo k událostem není běžnou, nudně se opakující rutinou, ale silným životním motivem nenahraditelnosti a pouta, které nelze zpřetrhat.

Srdcovka představuje manželské a umělecké duo. Dva umělce. Každý sám a přesto spolu. Dva rukopisy, společná vášeň. Malba a život.

Oba autoři mají za sebou mnoho skupinových i samostatných výstav. Společně svou tvorbu v galerii Budoart již představili přesně před 10 lety – v roce 2013 – ve výstavě s názvem „Lojzova věc“.

Šárka Růžičková Zadáková
narozena 14. 6. 1982 v Táboře
žije a pracuje v Praze
Je absolventkou Ateliéru malby na UMPRUM (Pavel Nešleha, Stanislav Diviš). Autorsky zaujala už během studií, kdy byla nominována na ceny rektora VŠUP v Praze za diplomovou práci „Bazar paměti“. Šárčina tvorba v sobě pořád pevně zachovává dávku dětského rukopisu, kterým dokáže barvitě zachytit své kvazi deníkové záznamy. Vrstvené obrazy mají až arteterapeutický účinek.

Aleš Růžička
narozen 31. 8. 1977 v Táboře
ženatý, má dvě děti, žije a pracuje v Praze
Prošel ateliérem Krajinomalby Františka Hodonského a ateliérem Malby Antonína Střížka a Michaela Rittsteina. V roce 2006 získal I. cenu Václava Chada na IV. Zlínském Salónu Mladých. Rukopis Aleše je impulsivní až eruptivní. Zachycuje různorodá témata od výseků krajin a zátiší až po fantaskní představy. Vždy okořeněná o silnou dávku náladovosti, často melancholická. Nově oklešťuje barevnost na základní kontrast bílé a černé.