Vernisáž Adelheid Ka (Adéla Vávrová): Přemlouvala jsem toho býka, aby zmizel

Do 12. 10. 2026 je v prostorách protiatomového krytu Galerie Art Mozaika, Politických vězňů 8, Praha 1, přístupná velmi zajímavá prodejní výstava obrazů Adelheid Ka (Adéla Vávrová): Přemlouvala jsem toho býka, aby zmizel.

Otevřeno Út – Pá: 11.00 – 17.30.

Na prohlídku výstavy je nutno se ohlásit v kanceláři 105/4 v přízemí, Politických vězňů 8, Praha 1.

Výstava představuje tvorbu Adély Vávrové jako proces, v němž obraz nevzniká podle předem připraveného plánu, ale postupným hledáním. Na začátku často stojí černé plátno, intuitivní gesto a první linie, při kterých vědomá kontrola na chvíli ustupuje.

Automatická malba zde není cílem ani pevně stanovenou technikou, ale způsobem, jak umožnit vznik něčeho, co teprve během práce získává význam.

Tento způsob malby autorku provází téměř od začátku její tvorby. Organické šlahouny, linie a spletité útvary se v jejích obrazech objevovaly už dávno před současným cyklem, dlouho však zůstávaly spíše na jeho okraji. Nevěděla, proč vznikají. Věděla ale, že jsou její.

Z ploch postupně vystupují útvary připomínající obratle, žebra, končetiny, rostliny nebo části neznámých organismů. Vedle nich se objevují konkrétní předměty a fragmenty každodenní skutečnosti. Některé tvary lze pojmenovat téměř okamžitě, jiné zůstávají na hranici rozpoznatelnosti.

Do obrazů vstupuje také fotografie. Autorka si zaznamenává tvary a struktury, které ji přitahují, fotografie však neslouží jako předloha k jejich přesnému přenesení. Tvar si nejprve potřebuje „nakoukat“ a nechat projít pamětí. Malba pak pracuje s tím, co z něj zůstalo.

S tím souvisí i otázka, nakolik jsou obrazy, které vytváříme, skutečně naše. Do vizuální paměti se během života ukládá množství obrazů, tvarů a vjemů – z každodenního prostředí i z tvorby ostatních autorů. Některé se mohou po čase znovu vynořit, aniž bychom si uvědomovali jejich původ, už ale v jiné podobě a nových souvislostech.

Název výstavy Přemlouvala jsem toho býka, aby zmizel tento princip zachycuje možná přesněji než jeho popis. Býk se během práce objevil v jednom z obrazů. Autorka se ho pokusila odstranit, přesto v obraze jeho část zůstala. Podobně se vracejí vzpomínky, vypozorované tvary, fragmenty dříve viděných obrazů i vlastní starší tvorby. Něco se objeví, něco zmizí a něco navzdory snaze odstranit to zůstává.

Výstava proto není výsledkem jednoho uzavřeného konceptu, ale záznamem procesu. Malba, fotografie a instalace společně otevírají otázku, co zůstane, když začneme jednotlivé vrstvy odstraňovat – a zda je vůbec možné dostat se až k nějakému vlastnímu jádru.

O Autorce

Adéla Vávrová (*1989) je malířka žijící a tvořící v Praze. Ve své práci se věnuje především malbě a fotografii, které v posledních letech propojuje také s instalací. Malbě se začala systematicky věnovat už v roce 2004 v ateliéru malířky a sochařky N. Verner. Studovala oděvní tvorbu a prošla ateliérem malby na Scholastice v Praze.

V roce 2026 dokončila tříleté studium arteterapie na Akademii Alternativa v Olomouci. Ve své současné tvorbě pracuje s intuitivním gestem, automatismem, nalezenými tvary, fotografií a fragmenty vizuální paměti. Má za sebou samostatné i skupinové výstavy a její práce jsou zastoupeny také v soukromých sbírkách.

@adelheidka_