Vernisáž 3 výstav: Monika Žáková, Andrea Mikysková a Tomáš Beňadik a Natália Demešová
Do 9.10.2016 budou v galerii NoD, v kavárně NoD a místnosti Video NoD, Dlouhá 33, Praha 1 (první patro), přístupné tyto výstavy:
Galerie NoD:
Monika Žáková
Bílá, šedá, bílá
Kurátor: Jiří Machalický
Monika Žáková vychází z odkazu experimentální tvorby šedesátých let, ale přitom živě reaguje na současnou skutečnost. Výrazně ji inspiruje prostředí, ve kterém žije, vědomě i podvědomě z něj čerpá. Zajímají ji vztahy tvarů, využívá různé materiály, rozvíjí rozmanité technické postupy. Navazuje na tvorbu umělců, kteří došli ke střídmým a jednoduchým řešením, jež však vyrůstala z dlouhého promýšlení nejrůznějších možností. Zabývá se kresbou, koláží, obrazem a v poslední době i objektem. V každé této oblasti přichází na vlastní postupy, které přesně odpovídají jejím představám a záměrům. Zabývá se vztahy mezi nejjednoduššími prvky a přitom dospívá k rafinovaným řešením, k vyvážené skladbě, která však nepostrádá napětí.
Výstava se soustřeďuje na co nejúspornější vyjádření, kresby i objekty se rozvíjejí na základě podobných principů. Autorka využívá přirozené vlastnosti plechu a přitom dosahuje nových barevných akcentů. Některé instalace vznikají sestavením plechových prvků, které jsou uspořádané do různých sestav s ohledem na charakter daného prostoru. Projekt tak tvoří promyšlený celek, v němž je však možné improvizovat a který nabízí různé proměny a variace.
Monika Žáková se pravidelně objevuje na české výtvarné scéně už několik let a její projev nabízí při užití základních geometrických prvků další vývojové možnosti. Stále totiž nachází nové technické postupy, jimiž může naplnit své představy vždy trochu jiným způsobem. Když sledujeme vývoj její tvorby, tak dojdeme k závěru, že má vnitřní logiku, s níž se otevírají nové cesty.
Video NoD:
Andrea Mikysková a Tomáš Beňadik: Museum of Savers
Nejsledovanější souhvězdí v celém vesmíru, na které se denně díváme je sociální síť. Panoramatickou videoinstalaci představujeme jako observatorium současného nočního predátora pohybujícího se mezi vesmírem kaváren a hlubinami abstrakce skutečnosti. Vyhlíží do prostoru kolem svého stolu a světlo mappingu mu otevírá nové prostory a únikové cesty skrze skrumáže basreliéfů, objektů a neonů. Tento přisouzený vektor je shromažďuje do obřího souhvězdí, vepsaného do 360° panorámy. (asi preskupime i ty stoly) Idea kosmu s poletujícími holografickými žraloky, kde DNA páskové grafiky útočí na ornament. Je nesnadné v něm zachytit horké informace přeletující rychlostí padající hvězdy. Dále pak cituje: První střet středoevropské dechovky s postkolonialismem. Prvorepublikový longboard, pravá ovčí kožešina a fake květy z CYKY kabelů doplněné o Kassiopeiu a Oriona. Subtilní postLED Flavin. Na havarované UFO letí šíp seapunkového euroindiána. Voba v síti. Poslední soft-ghtetto selfie před brexitem. Na vysočanské burze panuje klid. Přestěhovali ji do Hloubětína.
Kavárna NoD:
Natália Demešová / Marmel Creative: pagody-úsmevy-budhizmus & banány-kriminalita-farby
Fotografie zachytávajú obyvateľov 2 svetov (vzdialených 15 780 kilometrov), ktoré ešte nestihli byť prefláknuté turistami. Domáci sa na Vás ešte často pozerajú s otvorenými ústami a nerobí im problém nechať sa odfotiť bez poplatku. Žijú si svoje životy na ulici, obklopení priateľmi a rodinami, veľa sa rozprávajú, pracujú a modlia. Málo z nich hovorí po anglicky, čo im však neuberá na komunikatívnosti. Toto by sedelo na obe krajiny. Sú však aj veľmi odlišné. Zážitok z návštevy Barmy v roku 2014 by som v skratke zhrnula takto: nespočetné množstvo pagôd, riek a jazier, tváre domácich potreté pastou tanaka, prekrásna panenská príroda, úsmevy, skromné príbytky, trhy plné vôní a skvelého jedla, pouličné rozhovory a futbal, preprava neupravenými cestami, posledná generácia dlho-krkých žien a sklonené klobúky v poliach. Návšteva v Guatemale v roku 2015 mi zase necháva v mysli: veľa veľa avokáda a guacamole, zapletané dlhé vrkoče v každom veku, tradičné sukne, pouličné gangy, hluk, vysoká kriminalita, samostatné deti, silný americký vplyv na gastronómiu, podozrievavosť v očiach, veľa farieb, kovboji a preplnené trhy. Ťažko zhrnúť tieto krajiny do krátkej anotácie a preto let the photos speak for themselves.
Autorka fotografií najradšej fotí ľudí v ich prirodzenom prostredí. Slovenka, ktorá stihla žiť do svojich 26 rokov okrem Čiech a Slovenska aj vo Vietname, Škótsku, Walese, Švédsku a Švajčiarsku, momentálne žije v Londýne a venuje sa okrem fotenia aj manažmentu v kultúre. Viac info zde.