Vernisáž 3 výstav: Kupka Toyen Mucha, Salon Ex Libris a Historické vánoční pohlednice

Do 19. 1. 2025 jsou v GOMA – České galerii moderního umění, Betlémské náměstí 8, Praha 1, přístupné velmi zajímavé a rozsáhlé výstavy Kupka Toyen Mucha, Salon Ex Libris a Historické vánoční pohlednice.

Tři velikáni: KUPKA – TOYEN – MUCHA

Vítáme vás na výstavě tří významných českých malířů. Připravili jsme pro vás výběr grafických listů od zástupců uměleckého slohu secese a uměleckým směrů abstraktního umění a surrealismu, které spojuje hned několik faktů – narodili se na území České republiky, velkou část svého života prožili ve Francii a svou tvorbou se výrazně a nesmazatelně zapsali do dějin českého i světového výtvarného umění přelomu 19. a 20. století.

V první části naší Galerie vám představíme tvorbu malíře, grafika, ilustrátora a jednoho ze zakladatelů moderního abstraktního malířství Františka Kupky (1871–1957). I když se ve 20. letech Kupka věnoval abstraktnímu, respektive nefigurativnímu zobrazení, koncem 20. let vytvořil několik děl, v nichž se objevují prvky strojní mechaniky, různých mašin a přístrojů. Kromě vlastních strojových systémů ho zajímal pohyb – mechanický, opakující se pohyb je naprosto odlišný od způsobu, jakým se pohybují zvířata nebo člověk.

Prostřední část Galerie věnujeme osobité umělkyni známé pod jménem Toyen (1902–1980) – malířce, grafičce a nejvýznamnější postavě české avangardy a surrealismu. V její rozmanité tvorbě hrála zásadní roli přátelství s básníky a literáty jako byli André Breton, Jindřich Heisler a další. Umělecký styl této umělkyně má ojedinělý charakter, plný symbolických významů, podmanivé imaginace, surrealismu, freudismu a dalších formujících prvků. Její osobnost a dílo budí pozornost, uznání i zvědavost. Poetické či surrealistické obrazy Toyen vás vtáhnou do snových světů hluboké duše. Spolu s malířem Jindřichem Štyrským byla členkou uměleckého sdružení Devětsil, kam patřil mimo jiné Vítězslav Nezval, Karel Teige nebo Jaroslav Seifert, jemuž se přisuzuje i autorství jejího uměleckého pseudonymu.

V zadní části naší Galerie si pak můžete prohlédnout díla českého malíře, grafika a designera období secese Alfonse Muchy (1860–1939). Umělecká díla, která v této části uvidíte, se vyznačují osobitým estetickým kouzlem. Krásné ženy s bohatými dekorativními detaily v pozadí přinášejí srozumitelné a univerzální sdělení – oslavu krásy. Muchův osobitý grafický styl (styl Mucha) měl diváka okouzlit a zároveň představoval vizuální jazyk jako prostředek komunikace. V rámci své strategie používal tzv. zlatý řez, tedy poměr mezi

formátem a kompozicí (2:3 nebo 3:2), harmonický kontrast barev, protichůdnost forem a ornamentální prvky jako aureoly a oblouky.

Přejeme vám krásný umělecký zážitek, který si můžete umocnit a se skleničkou dobrého vína, kávou nebo čajem si vychutnat naši výstavu.

Salon Ex Libris

Latinské spojení slov Ex libris znamená z knih, do češtiny se překládá jako knižní značka. Vznikla ve středověké Evropě jako způsob označení tehdy cenného knižního majetku jednotlivců, šlechtických rodů nebo církevních institucí. Knižní značky se v podobě papírových lístků s nápisem Ex libris a se jménem majitele, doplněné o ilustrace vyjadřující jeho zájmy, povolání či osobnostní rysy, vlepovaly na vnitřní stranu knih. Už ve středověku měly ex libris uměleckou úroveň. Jejími tvůrci byli přední umělci té doby jako například Albrecht Dürer, Lucas Cranach nebo Bartel Beham. Používaly se tak nejen k označení vlastníka knih, ale staly se rovněž předmětem zájmu sběratelů.

V Čechách se tvorbou ex libris zabývali umělci už od konce 19. století. Mezi význačné tvůrce patřili čeští umělci jako třeba Josef Mánes, Alfons Mucha, Max Švabinský, Vojtěch Preissig, Mikoláš Aleš nebo Cyril Bouda. K dalším významným umělcům, kteří tvořili ex libris, patří například Oldřich Kulhánek, Tomáš Hřivnáč, Marina Richter, Vladimír Suchánek, Oldřich Jelen, Josef Werner, Jiří Slíva a další. Nejen jejich působivá díla si nyní můžete prohlédnout v našem salonu Ex libris. 

Historické vánoční pohlednice

S radostí vám představujeme výstavu historických vánočních pohlednic, které si posílali naše prababičky a pradědečkové v době před více než 100 lety. Tehdy lidé poprvé v historii objevili možnost snadné a rychlé komunikace, která se netýkala jen doručování úředních zpráv, ale sloužila také pro zábavu a radost, kterou bylo možné šířit i do vzdálených míst.

Písmomalířství bylo tenkrát váženou činností a kdokoliv si mohl nechat vypsat pohlednici úhledným písmem, nebo si takové psaní mohl nechat přečíst. Pošta se tenkrát rozvážela i několikrát denně. Tiskařské závody po celém světě chrlily miliony kusů pohlednic, aby vyhověly poptávce po novém trendu. Každý chtěl prostřednictvím pohlednice dát o sobě vědět a poslat svou radost dál.

Bezstarostné období od konce 19. století až do roku 1915 bylo zlatou érou pohlednic a celosvětovou módou, bylo však krutě ukončeno první světovou válkou. „Pohlednicová mánie“ v mnohém připomínala nástup emailů, SMS zpráv a internetu o sto let později. Pohlednice se staly cenným sběratelským artiklem a vlastně jím zůstaly dodnes. Mnohé z nich zůstaly uloženy v soukromých sbírkách a často se objeví jen v případě, že majitel sbírky zemře a jeho příbuzní ji objeví třeba na půdě.

A podobná je i historie pohlednic, které vám na naší výstavě představujeme. Všechny pocházejí ze soukromé sbírky čítající více než 10 tisíc kusů, a která byla po více než 50 let ukryta před světem a nám se ji podařilo získat.