Velká výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované

Do 15.3.2015 bude v Jízdárně Pražského Hradu, U Prašného mostu 55/3, Praha 1, přístupná krásná a rozsáhlá výstava Hrady a zámky objevované a opěvované. Otevírací doba: denně včetně pondělí 10–18 hodin (s výjimkou 24. 12. 2014).

http://www.npu.cz/hrady-objevovane/

Tisková zpráva k výstavě:

Výpravná výstava Hrady a zámky objevované a opěvované představuje poprvé na jednom místě a v jednom čase přes 600 nejcennějších památek z 60 českých hradů a zámků. Po více než čtvrt roku bude hrady a zámky prezentovat jako svědky tisícileté české historie, strážce největších pokladů, ale také dominanty krajiny a živá centra současné kultury, v každé generaci znovu objevované a znovu opěvované.

České a moravské hrady a zámky představují jedinečné, nenahraditelné a již více než tisíc let trvající kulturní dědictví. Jsou předmětem vědeckého i laického zájmu a každoročně je navštěvují miliony obdivovatelů. To nejlepší, co nabízejí, bude nyní možné zhlédnout na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. „Hrady a zámky a jejich sbírky, které jsou svěřeny do správy Národního památkového ústavu, tvoří jedinečný soubor toho nejlepšího, co na našem území v minulosti vzniklo. Úkolem NPÚ je o tyto poklady pečovat, zpřístupňovat je a prezentovat veřejnosti, aby každý mohl poznat a docenit význam kulturního dědictví pro naši minulost i současnost. Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která se právě otvírá v historickém i současném centru českého státu, na Pražském hradě, je jedinečná pestrostí a vzácností vystavených předmětů a věřím, že milovníkům památek zpříjemní zimní měsíce, během nichž se na mnoho hradů a zámků nemohou jít podívat,“ zve na výstavu generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované není koncipována jen jako prezentace více než tisícileté hradozámecké historie v Čechách a na Moravě, ale je to také výstava programová, rekapituluje historii a klade si otázky po současném a budoucím smyslu a významu těchto sídel a míst, tematizuje, vizualizuje a „múzicky rozeznívá“ hrady a zámky jako trvalé dědictví, spojující minulé, přítomné i budoucí. Symbolické je přitom i umístění výstavy na Pražském hradě, na místě, jehož reálná i symbolická role v národní historii je klíčová.
Expozice je členěna do deseti tematických bloků, doprovázených prostřednictvím audiotechniky literárními, básnickými nebo hudebními reflexemi s komentářem. Návštěvníci tak procházejí historií českých zemí, deseti etapami reprezentovanými stovkami nejvýznamnějších a nejkrásnějších předmětů ze sbírek hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu a dalších významných českých paměťových institucí, z nichž jeden či dva dominují jako symboly své epochy.
Výstavu otevírají monumentální středověká vrata z hradu Karlštejn, která pamatují i kroky krále a císaře Karla IV., byla svědkem mnoha šarvátek a téměř denně se otevírala a otevírají stovkám a tisícům příchozích z různých koutů světa. Před cestou na Pražský hrad byla ošetřena, zpevněna a zajištěna před poškozením; přibližně 70 tisíc Kč na potřebný restaurátorský zásah přitom poskytla jako dar anglická společnost The Friends of Czech Heritage.
Za karlštejnskými vraty čeká na návštěvníka Kosmova kronika, v níž se poprvé objevuje praotec Čech a věštba kněžny Libuše. V prvních týdnech výstavy bude vystaven starý tisk Kosmovy kroniky z knihovny hradu Křivoklát, po svátcích pak nastane na několik dní jedinečná šance vidět nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky – Budyšínský rukopis ze 13. století, zapůjčený na výstavu Národním archivem. Symbolizuje dobu počátků hradní historie, raně středověkých slovanských hradišť a později hradské soustavy, opory mladého přemyslovského státu.
Středověk, dobu největší slávy královských a šlechtických hradů, zajišťujících nezastupitelné správní, obranné, hospodářské, církevní i kulturní funkce, připomínají dodnes například hrady Přimda, Landštejn, Zvíkov, Veveří, Pernštejn, Křivoklát, Trosky nebo Karlštejn. Na výstavě ilustruje význam hradů i pánů, ovládajících zemi pod nimi, takzvaný karlštejnský poklad, soubor prvotřídního vybavení a liturgických předmětů z hradních kaplí.
Zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci zase naznačuje proměnu myšlení a životního stylu v době renesance, kdy hrady postupně ztrácely obrannou funkci a proměňovaly se ve výstavné rezidence obklopené zahradami, oborami a velkoryse utvářenými krajinnými parky. Mříž z jindřichohradeckého nádvoří vytvořil na počátku 17. století jako svatební dar pro Jáchyma z Hradce a Marii z Hohenzollernu kovář Andreas. Své ojedinělé dílo, které ozdobil anděly, pětilistými růžemi a bájnými zvířaty, pak musel bránit proti místním závistivcům tak vehementně, že si za to odpykal týdenní trest v žaláři. Nádvoří zámku v Jindřichově Hradci dnes zdobí kopie; originál bude až do poloviny března 2015 k vidění právě na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.
Střední část výstavy vyzývá k zamyšlení o věcech nadčasových; vybízejí k tomu nejen obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže, ale i příběh relikviáře svatého Maura, prvotřídní zlatnické památky zdobené soškami z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a antickými gemami ze západočeského hradu Bečov. Schránku vyrobenou na území dnešní Belgie ve 13. století pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje přivezli do Čech v roce 1889 Beaufortové, majitelé bečovského panství. V průběhu druhé světové války však spolupracovali s nacisty a v roce 1945 museli republiku opustit; relikviář, srovnatelný svou hodnotou s korunovačními klenoty, uschovali pod podlahu hradní kaple, kde odpočíval dlouhých čtyřicet let. Až v roce 1984 začali kriminalisté pátrat po záhadné památce, o jejímž odkoupení začal vyjednávat americký obchodník Danny Douglas. V listopadu následujícího roku se podařilo relikviář objevit, což je považováno za jeden z největších nálezů 20. století.
Největší poklady a umělecká díla ze zámků Kratochvíle, Bučovice, Český Krumlov nebo Lednice a Valtice vyprávějí na výstavě o fenoménu barokního a klasicistního životního stylu, kdy šlechtici začali ve svých sídlech shromažďovat sbírky umění a kuriozit z celého tehdy známého nebo nově objeveného světa. Vrcholem této části výstavy jsou obrazy předních barokních mistrů z obrazárny zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, v jejichž středu je jako kontrapunkt k patosu a okázalosti barokních rezidencí alegorie Pýchy Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu.
V 19. století se zámecké areály stále častěji proměňovaly v centra hospodářských velkostatků, odkud do okolí pronikaly průmyslové a technické inovace. Současně se některé starobylé hrady a zámky jako dějinné monumenty stávaly ikonami národního obrození a vyhledávanými cíli putování romantických umělců; na výstavě tento fenomén dokládají kresby hradních zřícenin – „hrady spatřené“ – v cestovním deníku Karla Hynka Máchy. Historismus a romantismus 19. století také postupně probudily prvotní romantický a posléze již plnohodnotně vědecký zájem o hrady a zámky, včetně touhy opřít význam svého rodu o pilíř dlouhé a nezpochybnitelné historie, jak na výstavě reprezentuje apoteóza rodu Buquyoů z Nových Hradů.
Dějinné zvraty během 20. století zásadně proměnily také někdejší funkce a sociální kontext hradů a zámků. Moderní život ve starých kulisách ilustrují automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga z roku 1913 ze zámku Orlík, mechanický vysavač z Hluboké nebo portrét Mechtildy Lichnovské od Oskara Kokoschky ze zámku v Hradci nad Moravicí.
Poslední blok výstavy je věnován proměnám hradů a zámků ve 20. a 21. století. Mezi hlavní exponáty patří závěť prezidenta T. G. Masaryka, v níž definuje „demokratický“ hrad jako sídlo hlavy demokratického státu a dějiště demokratické státní reprezentace, dále Plečnikovy plány rekonstrukce Pražského hradu či Jurkovičův projekt modernistické adaptace zámku v Novém Městě nad Metují. Úplné završení vývoje pak představují listiny zařazující nejvýznamnější z českých hradů a zámků do prestižního souboru památek světového dědictví UNESCO.
Bohatost a rozmanitost hradů a zámků České republiky odráží i výtvarná podoba propagace výstavy – koláž cenností z různých období a různých míst vytváří působivý celek, jemuž dominuje Braunova alegorie Pýchy, součást galerie Ctností a Neřestí lemující přístupovou cestu k severočeskému hospitalu Kuks. Pravá paže je „vypůjčená“ z portrétu hraběte Collalta od barokního malíře Paola Veroneseho, který je součástí sbírky na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zlacený rám patří jednomu z obrazů Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně. Evangelista Matouš, jehož portrét máme s tímto rámem spojen, se pro tuto příležitost přesunul do levého horního rohu, do mnohem mladšího rámu ze zámku Hrubý Rohozec. Draperie obtáčející nohy krásné Pýchy skrývá částečně dílo uznávaného umělce světového významu Oskara Kokoschky: portrét Mechtildy pochází z doby, kdy tvořil a žil u knížecího rodu Lichnovských na zámku v Hradci nad Moravicí. Oporu poskytuje „sloup“ – ve skutečnosti jeden z deseti malých intarzovaných sloupečků nesoucích arkády domečkového relikviáře sv. Maura. Tým komunikační agentury Havas Worldwide Prague a jmenovitě Josef Jančík, který koláž a na jejím základě celý vizuální styl výstavy vytvořil, doplnil propagaci výstavy opěvováním: autorem veršů je textař, performer a také mistr ČR v slam poetry za rok 2013 Metoděj Constantine neboli Matěj Masařík:

To nekrásnější z českých hradů a zámků
Vaši hrdost probudí z hlubokého spánku
Šest stovek střípků nesmrtelných skvostů
Ze sta starých sbírek, jimž vzdáváme poctu
Objevujme znovu dědictví českých vládců
Opěvujme zručnost pradědečků našich otců

Současně vychází publikace Hrady a zámky objevované a opěvované. Průvodce výstavou, jejímž editorem je autor výstavy Petr Pavelec. K zakoupení bude za 90 Kč v pokladně Jízdárny Pražského hradu, stejně jako další publikace vydávané Národním památkovým ústavem – Andělé Kratochvíle, Hrady, zámky a další památky ve správě NPÚ (v české a anglické mutaci), Průvodce po památkách (v české a anglické mutaci), Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře a Relikviář sv. Maura (jako monografie v české a německé mutaci a jako CD v českém, anglickém, německém a ruském jazyce).
Součástí výstavy budou lektorsky vedené vzdělávací programy pro školy, semináře pro pedagogy a sobotní programy pro rodiny s dětmi; pro intenzivnější zážitek dětí a školáků z výstavy budou k dispozici zdarma pracovní listy. Podrobné informace pro rodiče i pedagogy najdete na adrese http://www.npu.cz/hrady-objevovane/vzdelavaci-programy/.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti.
Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, v jeho péči jsou i významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) a technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě – z nichž většina přístupná je veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky.

Pořadatelé
Národní památkový ústav
Správa Pražského hradu

Výstava se koná pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana a kardinála Dominika Duky, arcibiskupa pražského a primase českého

Autor a hlavní kurátor výstavy, autor průvodce výstavou
Petr Pavelec

Kurátoři
Kateřina Cichrová, Stanislav Hrbatý, Lenka Kalábová, Michal Konečný, Naděžda Kubů, Eva Lukášová, Ludmila Ourodová, Duňa Panenková a Zuzana Vaverková

Asistentka hlavního kurátora
Michaela Váchová

Architekt výstavy
SGL projekt, s. r. o., Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková, Jakub Žák

Grafický design
Josef Jančík (Havas Worldwide Prague)

Instalace
ARTEO CZ, s. r. o., Miroslav Sýkora

Propagace výstavy
Simona Juračková
Jana Tichá

Doprovodný program a edukace
Radka Těšínská Lomičková a kolektiv

http://www.npu.cz/hrady-objevovane/