Velká výstava současného umění DOMA

Do 21. 6. 2026 je v Kulturní stanici Galaxie, Arkalycká 877/4, Praha 11 – Háje (metro Háje), přístupná velmi zajímavá, rozsáhlá a instalačně hodně náročná výstava DOMA.

Vystavující:
Kateřina Adamová Linhartová, Zbyněk Baladrán, CONVICT, Dávid Čerťanský, David Čumalo Tereza Frindová, Eva Koťátková, Karolína Liberová, Matouš Lipus, Mai, Marie Mendl, Karolína Netolická, Přemysl Procházka, Marcela Putnová, Klára Samcová, Adriana Sarnová, Adéla Svobodová, Hubert Švaříček, unconductive trash

Kurátorky: Gabriela Kotíková a Denisa Václavová

Výstava tematizující prostor, který považujeme za své „doma“, navazuje na předchozí vizuální projekty pro bývalé multikino Galaxie – výstavy Sídliště a Město snů. Společně s výstavou Vladimira 518 a Epose 257, kterou představujeme v květnu ve druhém sále Galaxie dramaturgicky doplňuje uvažování o tomto netradičním místě. Zatímco předchozí výstavy se věnovaly veřejnému prostoru sídliště a žití mezi domy, tedy veřejnému prostoru, nový vizuální projekt Doma se inspiruje soukromým místem domova, který je pro náš život tak důležitý.

Kurátorky Gabriela Kotíková a Denisa Václavová se tentokrát obrací dovnitř, do neveřejného a intimního. Výběr děl i autorek a autorů je směřován k prožitkům pobývání, k vlastnímu bytí. Výstava představuje vztahy a jejich napětí, místo, které je pro nás plné pocitů, dojmů, vzpomínek. Umělci a umělkyně, kteří se představují na této výstavě pracují s otisky paměti, intimitou, časem, tělesností i s rituály každodennosti. Jejich díla nás vtahují do prostoru sdílení i samoty. Co všechno musí být splněno, abychom měli pocit domova? 

Výstava otevírá téma domova jako mnohovrstevnatého prostoru, který přesahuje fyzické hranice a stává se především vnitřním územím člověka. Představuje jej jako malé archeologické naleziště pocitů, dojmů a vzpomínek – místo, kde se ukládají stopy minulosti i projekce budoucnosti.

Domov zde není chápán jako statický bod, ale jako živý proces neustálé proměny. Je prostorem rození i odcházení, bezpečí i konfliktu, radosti i bolesti. Výstava pracuje s napětím mezi intimitou a samotou, tichem a pamětí, vnější realitou a vnitřním prožíváním času. Motivy každodennosti – věci, vůně, světlo pronikající oknem či drobné detaily interiéru – se stávají nositeli osobních i kolektivních příběhů. Tyto zdánlivě obyčejné prvky odkrývají hlubší vrstvy zkušenosti: vztahy, ztráty, traumata i momenty svobody.

Výstava záměrně vynechává problematiku kritiky bydlení, politiky či práva a soustředí se výhradně na rovinu spočinutí, soukromí a bytí. Doma zve návštěvníky k zastavení a introspekci. Nabízí prostor, kde je možné na chvíli zpomalit a znovu promyslet, co pro nás domov znamená – nejen jako místo, ale jako stav bytí.

Architekt: Tomáš Svoboda
Produkce: Markéta Černá, Nikola Böhmová