Velká výstava Salon Tchécoslovaque: Současná česká a slovenská malba

Do 10.8.2020 bude v Galerii NTK, Technická 6, Praha 6, zdarma přístupná velmi zajímavá, rozsáhlá a krásná výstava Salon Tchécoslovaque: Současná česká a slovenská malba. Otevřeno vždy od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin. Vstup do galerie je skrze vchod NTK2 (od Fakulty architektury).

Vystavují:
Dominika Dobiášová, Lucia Dovičáková, Janka Duchoňová, Julie Kopová, Šárka Basjuk Koudelová, Alžběta Krňanská, Milica Mijajlović, Lucie Michnová, Jarmila Mitríková, Kateřina Rálišová, Klára Sedlo, Eva Škrovinová, Monika Vrancová, Kateřina Zbortková a Monika Žáková

Kurátor:
Milan Mikuláštík

Galerie NTK uvádí výstavu „Salon Tchécoslovaque: Současná česká a slovenská malba“. Ta představuje výběr malířských talentů z Čech a Slovenska, zahrnující širokou škálu přístupů: abstrakci, figurální realismus, krajinomalbu, monochromii, konceptuální přístupy, komiksovou stylizaci či odkazy do světa počítačových her a sociálních sítí. Přestože název výstavy evokuje uměleckou scénu v celé její šíři, expozice se omezí pouze na prezentaci žen-malířek. Muži jsou záměrně vynecháni.

Na velkých skupinových výstavách nebo v dlouhodobých programech institucí bývají prezentovány zástupy mužských umělců, ženy se však objevují sporadicky, mnohdy jsou zcela opomenuty. Podobný nepoměr panuje také v pedagogických sborech uměleckých škol. Rozhodli jsme se tuto asymetrii v ironickém gestu vyvážit výstavou, na níž pro změnu budou opomenuti muži.

Výstava „Salon Tchécoslovaque: Současná česká a slovenská malba“ se tak vedle média malby zabývá neméně důležitými aspekty moci a nerovností ve fungování institucionálního pozadí uměleckého provozu.

Galerie NTK připravila výstavu v podobném duchu již v roce 2012, ovšem pouze ve spolupráci s malířkami z Čech. Letos se výběr rozšířil také o slovenské umělkyně.

Expozice prezentuje tvorbu výjimečných malířek rozličných uměleckých názorů. „Své malby nevnímám jako boj za něco nebo proti něčemu. Spíš komentuju a směju se často neférovým či absurdním očekáváním, kladeným na ženu společností, okolím a často i jí samotnou,“ přibližuje slovenská umělkyně Lucia Dovičáková, jejíž figurální obrazy jsou hořkými karikaturami každodenního údělu ženy-matky-umělkyně.

Další slovenská autorka Monika Vrancová se vyjadřuje abstrahující geometrizující formou s využitím temných a zemitých barev. K obsahu svých monumentálních pláten uvádí: „Věnuji se problematice smrti, rozpadu, rozkladu a dekonstrukce – memento mori. Aktuálně, v ekologickém kontextu, tematizuji možnost definitivního ukončení existence člověka.“

Česká umělkyně Šárka Basjuk Koudelová médium obrazu přesahuje a vytváří prostorové instalace, k nimž říká: „Impulsem pro moji malířskou metodu kdysi byla potřeba záznamu geologických vrstev minerálů. Malbu chápu jako metodu zpracování vlastního odkazu média i jako téměř neohraničený způsob myšlení a následnou instalační situaci.“

Výběr témat i malířských přístupů přítomných na výstavě demonstruje otevřenost. Zahrnuje surreálné výjevy Jarmily Mitríkové či Kateřiny Rálišové, akvarely Janky Duchoňové s motivy islámského terorismu, mimetické monochromy Moniky Žákové, signálně barevné znaky Alžběty Krňanské nebo konceptuální hry Evy Škrovinové.

Vedle autorek již vyhraněných se výstava nevyhýbá ani tvorbě talentovaných studentek. Najdeme zde kvazi-barokní šerosvit Kláry Sedlo či gesticky uvolněnou abstrahovanou krajinomalbu Julie Kopové z pražské Akademie, fotorealismus i japonizující komiksovou zkratku Dominiky Dobiášové z brněnské Fakulty výtvarných umění, abstraktní materiálové experimenty Srbky Milice Mijajlović nebo intuitivně přímočarou expresivitu Lucie Michnové z UMPRUM. V neposlední řadě návštěvníci shlédnou sociální reflexe čerstvé absolventky londýnské University of the Arts Kateřiny Zbortkové, které využívají digitální estetiku.

Milan Mikuláštík

Výstava vznikla s laskavou podporou Slovenského institutu v Praze.

…

Všechny ukázky z výstavy: Petr