Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Velká výstava Lubomíra Typlta: Tančící Pentagon

Do 2. 1. 2022 je v Alšově jihočeské galerii v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou, přístupná parádní a rozsáhlá výstava Lubomíra Typlta: Tančící Pentagon.

Výstava českého malíře Lubomíra Typlta, kterou ve spolupráci s AJG připravila britská kurátorka Jane Neal, svým obsahem překračuje hranice regionu. Jedná se o událost celorepublikového významu, představující umělcovy práce z posledního období.

Lubomír Typlt (*1975) absolvoval vedle českých vysokých uměleckých škol VŠUP v Praze a FaVU v Brně také Kunstakademii Düsseldorf. Studoval u významných profesorů Markuse Lüpertze či Gerharda Merze. Studia dokončil jako mistrovský žák A. R. Pencka. Pro Typltovu tvorbu je příznačná specifická kontrastní a nebývale variovaná barevnost. Na svých plátnech rozvíjí osobitý mýtus o lidském jedinci, a to s gestickou malířskou živostí a spontánností. Lubomír Typlt od roku 1998 samostatně vystavuje v Čechách i v zahraničí.

„Mohlo by se zdát, že Typltovy práce jsou poněkud tajuplné či anachronické. Avšak není tomu tak. Spíše – jako v případě mnoha malířů tvořících v 21. století – jde o to, že se dosud nevypořádal s uměleckými hnutími konce 19. a počátku 20. století, protože ti umělci, kteří je založili, nestihli realizovat své průlomové nápady a experimenty kvůli dvěma světovým válkám a globálnímu geopolitickému rozdělení, známému jako studená válka“, představuje autora kurátorka výstavy Jane Neal. Vzhledem k těmto okolnostem byli umělci nuceni přizpůsobit se prostředí, v němž se ocitli. Západní umělci se zaměřili na abstrakci, plošnost a vše konceptuální, zatímco na východě panoval socialistický realismus a státem nařízená a podporovaná figurace. Teprve v devadesátých letech 20. století a na počátku 21. století se většina umělců napříč Evropou a Amerikou odvážila znovu pustit do figurativní malby. Do té doby museli západní malíři figuraci obhajovat, většinou skrze ironii či silné konceptuální sdělení. Ti východní pak museli čelit nařčení ze zpátečnictví.

„Z rytmů, které pro nás Typlt vytváří, pramení krása, až jistá muzikálnost. Jeho postavy jsou často zobrazovány při tanci či ve vzájemném držení, kdy se jejich paže či nohy formují do vzorců a díky výrazným odstínům vytvářejí silnou a podpůrnou geometrii pro kompozice, které jsou mnohdy velmi půvabné“, popisuje autorovu tvorbu Jane Neal. „Typlt však i přesto nikdy nepřestává být zarputile osobitý a je to právě tento silně individuální přístup, který popírá snadnou čitelnost, a který z něj činí tak mimořádného umělce. Zůstává tak i nadále šiřitelem rébusů, svědkem lidské touhy po odplatě a malířským „husarským kouskem“, doplňuje Jane Neal.

K výstavě vznikla rozsáhlá publikace. Architektem výstavy je Miroslav Vavřina.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Velká výstava Lubomíra Typlta: Tančící Pentagon