Velká výstava Falza? Falza!

Do 1. 5. 2022 bude ve Šternberském paláci Národní Galerie, Hradčanské náměstí 15, Praha 1, přístupná krásná, rozsáhlá a velmi zajímavá výstava Falza? Falza!

Výstava představuje české i zahraniční falzifikáty významných uměleckých děl z období od 15. až do poloviny 20. století. Návštěvníci je mohou porovnat s originály, dozvědět se více o metodách jejich odhalování, a dokonce si sami zahrát na detektivy.

Falza uměleckých děl, vznikající od nepaměti, jsou dodnes noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava s názvem Falza? Falza! představuje napodobeniny středověkých obrazů a soch, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a prvních dekád 20. století.

Výstava vedle sebe nevšedním způsobem staví falzifikáty a původní umělecká díla. „Právě přímá konfrontace originálu a padělku nabízí mimořádnou příležitost se na tyto práce zadívat a zaměřit se na mnohdy subtilní a na první pohled nenápadné rozdíly mezi nimi. Věřím, že jednoznačně vynikne primární kurátorský koncept a jedinečnost artefaktu, což jsou hodnoty, na kterých stojí prezentace výtvarného umění ve všech expozicích Národní galerie Praha,“ říká generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Do sbírek NGP se padělky dostaly za nejrůznějších okolností, například jako poválečné konfiskáty. Mnohdy však byly galerií přímo zakoupeny v dobré víře, že se jedná o originály. To je případ dvou kreseb, které NGP před lety získala jakožto Kupkovy studie k obrazům Amorfa. Dvoubarevná fuga a Čáry, plochy, hloubka.

Výstava dále připomíná práce napodobující mimoevropská umělecká díla, například čínské tušové malby, a prezentuje několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce Hana van Meegerena po celém světě. Van Meegeren se stal bezpochyby nejznámějším padělatelem 20. století a jeho ikonické falzum Cizoložnice před Kristem, jeden z vrcholů výstavy Falza? Falza!, kdysi oklamalo i Hermanna Göringa. Tím, že napálil nejbližšího spolupracovníka Adolfa Hitlera, „druhého muže“ nenáviděné třetí říše, získal si po dlouhém soudním procesu velký obdiv Nizozemců. Ve výběru je zastoupen také Icilio Federico Joni, mimořádně nadaný falzifikátor mistrů staré italské malby. Obelstil největší znalce umění, a kdyby se sám nepřiznal, možná by mnohá jeho díla zůstala dodnes neodhalena.

Návštěvnicky velmi úspěšná výstava Falza? Falza!, kterou vidělo již více než 11 tisíc návštěvníků, bude obohacena o další významná díla. Jedním z nich je nejznámější falzum v dějinách malířství, Emauzští učedníci od Hana van Meegeren z roku 1937, a druhý představuje kopie Emauzských učedníků, kterou nevědomě vytvořil malíř Josef Steiner.

Obraz Emauzští učedníci zakoupilo roku 1938 Museum Boijmans Van Beuningen jako pravé mistrovské dílo Johannese Vermeera. Odborníci na holandskou malbu 17. století se tehdy nechali slyšet, že se jedná o chybějící článek mezi umělcovými historickými a žánrovými kusy; o dílo, které podle nich Vermeer namaloval pod vlivem caravaggismu. Han van Meegeren, povzbuzen úspěchem při prodeji Emauzských učedníků, následně namaloval dalších šest „Vermeerů“, mezi nimi také plátno Kristus a cizoložnice, které je již k vidění ve Šternberském paláci. Během soudního procesu krátce po druhé světové válce se Han van Meegeren přiznal, že všechny tyto obrazy pocházejí od něj. Emauzští učedníci jsou ze všech jeho „Vermeerů“ nejzdařilejší; jde patrně o nejslavnější padělek v dějinách malířství vůbec.

Spolu s tímto obrazem výstavu doplní další jedinečná zápůjčka, tentokrát z tuzemské soukromé sbírky. Jedná se o kopii Emauzských učedníků od l malíře Josefa Steinera (1910–1981). Steiner pracoval pro rod Sternbergů a kopii vytvořil podle domnělého originálu ze 17. století. Po druhé světové válce se však ukázalo, že předloha Emauzští učedníci, považovaná za dílo holandského malíře Johannese Vermeera van Delft, je ve skutečnosti padělkem od Hana van Meegeren. Jde tedy o kuriózní kopii falza, kterou nechal namalovat hrabě Jiří Sternberg (1888–1965), jenž byl velkým Vermeerovým obdivovatelem. Kopie vznikla krátce před tím, než vyšlo najevo, že její předloha je falzum.

 „Výstava pátrá i po důvodech vzniku falzifikátů. Často jimi byly nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s dobrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ. Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum,“ vysvětluje kurátorka výstavy Olga Kotková ze Sbírky starého umění NGP.

Výstava srozumitelnou formou vysvětluje metody současného forenzního zkoumání, do kterého je zapojen celý tým odborníků NGP působících ve sbírkách, restaurátorském ateliéru, chemické laboratoři či archivu. Ve složitějších případech pak galerie spolupracuje s renomovanými specialisty z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR či s Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

„Výstava představuje i současnou metodologii detekce falz, založenou na mezioborové spolupráci restaurátora, historika umění a chemika. Průzkum je tak postaven na opticko-fyzikálních metodách, jako je užití mikroskopu, rentgenu a infračervené kamery, dále na laboratorních metodách specifikujících použité malířské materiály, jako jsou pigmenty a pojiva, a na uměleckohistorické analýze,“ zmiňuje vedoucí restaurátorského oddělení Adam Pokorný.

Pokud však návštěvníci nebudou stát o možnost hlouběji nahlédnout do výsledků vědeckého zkoumání, mohou zkusit odhalit falza sami. Ve vybraných případech zůstane určení pravosti děl na nich.

K výstavě je připraven bohatý program v podobě online přednášek, komentovaných prohlídek a dalších akcí. Vychází obsáhlý obrazový katalog v českém jazyce, který popíše metody používané k ověřování pravosti uměleckých děl, přiblíží kontext některých obrazů a popíše mimo jiné osudy Hana van Meegerena. Mladším návštěvníkům i dospělým je určena doprovodná publikace s názvem Falza! Průvodce na cestě mezi falzem a originálem, která odlehčenou formou odpoví na otázky, co jsou napodobeniny a jak je rozpoznat.

Zajímavostí je také výstavní paneláž, která sleduje nejnovější trendy ve výstavnictví. Architektonickým záměrem bylo snížení odpadu na minimum, tedy použité materiály jsou recyklovatelné, což je šetrné k životnímu prostředí.