Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Velká výstava 1620. Cesta na horu

Do 30. 9. 2021 bude v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1, přístupná rozsáhlá a velmi zajímavá výstava 1620. Cesta na horu.

Národní muzeum v letošním roce připravilo ke 400. výročí bitvy na Bílé hoře výstavu, která se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea. Téma Bílé hory zpracovává ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618–1621 v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století.

Výstava 1620. Cesta na Horu ilustruje tehdejší situaci v zemích Koruny české – náboženskou realitu, velmocenské ambice, situaci v habsburském rodě. Velká pozornost je věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně zpracována. Bitva je rovněž zasazena do kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620, který byl dosud do značné míry opomíjen, přestože měl na výsledek nezanedbatelný vliv. Součástí výstavy jsou ukázky dobových zbraní, vojenské taktiky, charakteru armád.

Následně se výstava věnuje zatýkání, soudu i popravě představitelů povstání. Představeny jsou i materiály týkající se některých popravených či zobrazení výslechových protokolů. Velký důraz je kladen i na vývoj následné exilové situace po roce 1620, respektive 1627 po Obnoveném zřízení zemském. Návštěvníci jsou vtaženi například do vězeňské cely odsouzených těsně před popravou – ta je architektonicky upravena dle zachované podoby na Staroměstské radnici.

V druhém sále na návštěvníky čeká množství krátkých ilustrativních příkladů z filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (TemnoSvědek umírajícího časuČest a sláva, divadelní hra Vévodkyně valdštejnských vojskPutování Jana Amose a další) – a ukazuje, jak se v nich modeluje schéma vítězství a porážky, role katolické církve, národní česko-německý spor atd. Dále je téma druhého života Bílé hory prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Vystaven je např. fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí či modely děl architektů a výtvarníků jako jsou František Bílek či Stanislav Sucharda.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Velká výstava 1620. Cesta na horu