Tenebrae in Velvet: Infernisáž výstavy Jana Golla a Sandra Dragoje

Do 26.11.2015 bude v Darkvelvet Cafe Baru, Husitská 15, Praha 3, přístupná zajímavá výstava obrazů a kreseb Jana Golla a Sandra Dragoje: Tenebrae in Velvet.

Infernisáž výstavy trvala několik hodin a zahrnovala vystoupení infernalistů více žánrů (tanec, recitace, věda) – já jsem zachytil jen moment vlastní infernisáže výstavy.

Úvodem
Umění bývá většinou krásné a i my, umělecká skupina Infernalismus, si to myslíme. Avšak umění, ačkoliv ne všem to může být napoprvé zřejmé, není jen nositelem požitku z estetiky, ale i poznání, stejně jako například filosofie, nebo, pokud zabrousíme do extrému, tak exaktní vědy. Umění hledí na svět svým vlastním okem a posuzuje jej vlastní kreací.
Naším vhledem jest ale peklo. Nemusí zde jít nutně o peklo biblické, ačkoliv i zde jsme schopni spatřit krásu. Nás jako skupinu zajímá veškeré peklo. Peklo spatřené v mýtech, peklo spojené s životem zde na zemi či prapůvodní chaos. Zajímá nás také peklo snadno uchopitelné pro surrealismus a tím je naše peklo vnitřní, každému z nás vlastní. Toto peklo je složené ze všeho, co jsme vědomě odstrčili a vytěsnili do svého vnitřního stínu a tam, vážení, tam tyto věci nabývají monstrózní tvář i formu. Jedná se o démony našeho vnitřního já, uzamčené kostlivce našeho vnitřního sklepení, chcete-li.
Účelem naší akce není vás jen děsit. Zajisté, i to může být velice příjemné.  Mnohem důležitější je však pro nás ukázat vám krásu toho, co tvoříme.
Peklo, krom zjevného utrpení, má jednu jedinečnou vlastnost, a tou je schopnost povznesení. Ano, peklo je vskutku povznášející, a duchovní síla, kterou v tomto ohledu disponuje, je opravdu nezměrná. Je to ve své přímočarosti asi nejrozmanitější téma, s kterým jsem se kdy setkal. To je možná důvod, proč jsem Infernalistou a ne naivním malířem. V rámci vernisáže vám nechceme předkládat pouze výtvarnou práci Infernalismu. Samozřejmě nemůže chybět tanec. Nezapomínáme ani na naši poezii, která, na rozdíl od výtvarna či tance, nelahodí oku, ale pouze sluchu, odmyslíme-li si vizuál živého čtení. Při této příležitosti můžete krom autorského vystoupení našich poetů vidět i několik hostujících umělců. Někteří z nich se již po našem boku několikrát ukázali. Spolupráce s jinými je pro nás novinkou.
– Sandro Dragoj

Jan Goll
známý také jako Bathor
„Stroje a temnota ovládají mou mysl.“
Jan Goll se narodil 18. ledna 1985 a svůj štětec vláčí od abstraktního realismu s dotyky surreálnosti přes abstraktní socialismus až po snový romantismus. Objevuje ve své tvorbě prvky ironie, nadsázky a nenásilné plíživé provokace. Přes své zvukovody vnáší do děl okrajové žánry hudby z ranku industriálního a černě metalového a s nimi se pojící prostředí a atmosféry, které se promítají do třech základních témat: steampunkoví mechanoidi, architektura, odlehčená témata.Svou nevýhodu spatřuje ve své labilitě míchání barev, což i nepozornému oku jistě neunikne, avšak díky panu mistrovi S. Genčevovi (kterému tímto děkuje za nezištné konzultace) zjištuje, že i dobře zvládnutá barevnost může být přednost.

Sandro Dragoj
Sandro se narodil 21. 10. 1985 v Roudnici nad Labem. Během svých studií ryteckého řemesla si roku 2007 založil uměleckou skupinu Infernalismus.
Výtvarný talent byl u něj patrný již v předškolním věku, stejně tak jeho fascinace smrtí a obskurními tématy, jakou sotva kdy můžeme spatřit u dospělých lidí, natož pak u malého dítěte. Jedním příkladem za všechny je velmi raná náklonnost k pracím H. R. Gigera, ještě na prvním stupni základní školy. Tématika pekla na sebe nenechala dlouho čekat a vznik umělecké skupiny Infernalismus s ohledem na charakter výtvarníkovy osobnosti nebyl ničím překvapivým. Sandro
jako člověk snad nikdy nepřestal zrát a růst. Pro něj samotného je umění nikdy nekončící vývoj, tanec na ostří čepele megalománie a pýchy v kontrastu s duchovním poznáním, které přináší jak své dary, tak své oběti.

www.infernalismus.com