Slavnostní otevření expozice Lidé a jejich předci a Lucy a Selam v Praze

Národní muzeum otevřelo v Historické budově, Václavské náměstí 68, Praha 1, novou expozici s názvem Lidé a jejich předci, která vás provede napříč miliony let lidské historie. Expozice není jen o fosiliích, ale vypráví fascinující příběh celého lidského rodu – od prvních krůčků homininů, kteří opustili stromy, až po moderního člověka, jehož způsob života, obživa i společenské uspořádání se postupně proměňovaly. Můžete zde obdivovat řadu jedinečných nálezů z českého území i exponáty evropského významu.

Po dobu šedesáti dnů pak Národní muzeum hostí světovou senzaci: originální fosilie jedněch z nejstarších a nejvzácnějších předků člověka Lucy a Selam, které se v Evropě představují vůbec poprvé!

Od 25. srpna do 23. října 2025.

Součástí vernisáže bylo i setkání s profesorem Donaldem Johansonem a profesorem Zeresenayem Alemsegedem, objeviteli světoznámých fosilií předků člověka Lucy a Selam (Australopithecus afarensis), jejichž originály jsou mimořádně vystaveny v Národním muzeu v Praze.

První část expozice je zasvěcena samotnému vývoji lidského rodu a odvíjí se v ní příběh dlouhý téměř sedm milionů let, ukázaný prostřednictvím odlitků vzácných fosilií. Seznámíte se zde s prvními homininy, kteří sestoupili ze stromů, s australopitéky i s prvními příslušníky rodu Homo, kteří začali opouštět Afriku. Expozice připomíná také naše „ztracené příbuzné“, například neandertálce, Denisovany nebo flóréského člověka.

Součástí expozice je i vyprávění o počátcích anatomicky moderního člověka a jeho cestě k osídlení celé planety. Zvláštní pozornost je věnována změnám stavby kostry, které vedly k dokonalému přizpůsobení pro chůzi po dvou končetinách.

Absolutní senzací je vystavení fosilií dvou nejslavnějších australopitéků – ikonické Lucy a Selam, které vás uvítají v úvodu do expozice. Lucy byla vystavována mimo Etiopii pouze v USA, Selam ještě nikdy! Trvale vystaveny nejsou ani v Národním muzeu v Addis Abebě. Nyní poprvé v Evropě a pouze v Praze! Do Prahy je zapůjčilo Ministerstvo cestovního ruchu Etiopie z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě. Etiopie je země původu a Lucy i Selam patří k jejímu nejvzácnějšímu národnímu dědictví.

Lucy, v Etiopii známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“, byla objevena před padesáti lety paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho studentem Tomem Grayem. Tento nález přepsal dějiny a změnil pohled na vývoj člověka. Lucy, žijící před 3,8–2,9 miliony let, byla vysoká asi 106 centimetrů, vážila kolem 28 kilogramů a zemřela v mladém věku mezi dvanácti a šestnácti lety. Její kostra ukazuje směs znaků: horní část těla připomínala šimpanze, zatímco pánev a dolní končetiny dokazují vzpřímenou chůzi. Díky dobré zachovalosti bylo možné poprvé rekonstruovat vzhled raných australopitéků. Jméno Lucy dostala podle slavné písně Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.

Selam, jejíž jméno znamená v amharštině „mír“. Jde o pozůstatky dvouapůlletého dítěte, pravděpodobně dívky, objevené v roce 2000 nedaleko místa, kde byla nalezena Lucy. Během let se podařilo odkrýt asi šedesát procent kostry včetně velké části lebky, díky čemuž je Selam jednou z nejlépe zachovaných dětských fosilií raných homininů. Její nález umožňuje lépe porozumět vývoji australopitéků od raného věku. Obě fosilie jsou považovány za klíčové důkazy lidské evoluce.

V expozici je navíc doplňují hyperrealistické modely postav z ateliéru francouzské sochařky Élisabeth Daynès, která vytvořila i rekonstrukce Lucy a Selam a umožňují vám tak pohlédnout do tváří našich předků.

Další část expozice vás zve do světa pravěkých lovců a sběračů. K vidění je například světově významný předmět ze sbírek Národního muzea – výlitek mozkovny neandertálce z Gánovců, starý přibližně 105 000 let, či pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují hyperrealistické modely.

Expozice představuje nejucelenější přehled paleolitických nálezů z českého území: od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600–400 tisíc let př. n. l., přes slavnou skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic, až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné.

Zachycuje i zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí př. n. l. Uvidíte rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů, středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar. Poprvé je zde také vystaven mimořádný objev přezdívaný „amazonka z Tišic“.

Nová expozice Národního muzea tak přináší nejen vitríny plné vzácných paleoantropologických a archeologických nálezů, ale především napínavý příběh, který začíná v africké savaně a vede až ke zrodu naší civilizace.

Je to příběh, který se týká nás všech – protože my všichni jsme jeho pokračováním.

Profesor Donald Carl Johanson
Zakladatel Institutu Původu Člověka na Arizonské státní univerzitě v Tempe, v Arizoně, USA

Prof. Johanson je světoznámý americký paleoantropolog, který objevil Lucy a svůj život zasvětil výzkumu vývoje raných předků člověka a jeho popularizaci.

Profesor Zeresenay Alemseged Teklu
Profesor na Chicagské univerzitě v Chicagu, Illinois, USA

Prof. Alemseged je světoznámý etiopský paleoantropolog, objevitel Selam, zakladatel a ředitel významného mezinárodního projektu Dikika Research Project zaměřeného na výzkum v oblasti Afar, Etiopie.

„LUCY“ neboli „Dinkeneš“, v amharštině „Ty jsi úžasná“
Australopithecus afarensis, lokalita Hadar, Etiopie, stáří přibližně 3,2 miliony let, objevitel Donald Johanson v roce 1974

Žádný jiný paleoantropologický objev nevzbudil tak obrovský zájem veřejnosti ani neměl tak hluboký dopad na naše povědomí o lidské evoluci jako právě Lucy.

„Selam“ – „dítě“ z Dikiki, v amharštině „Mír“
Australopithecus afarensis, lokalita Dikika, Etiopie, stáří přibližně 3,3–3,2 miliony let, objevitel Zeresenay Alemseged v roce 2000

Pozůstatky „Selam“ patří k nejzachovalejším dětským kostrám raných lidských předků. Vědci je zkoumají dodnes, i po více než dvaceti letech od jejich objevení, protože mohou odhalit nové detaily o raných fázích vývoje lidstva.

https://www.nm.cz/