Slavnostní křest speciální edice vín πnot noir (Matfyz a Znovín Znojmo)

14.3.2016 proběhl v malostranském areálu Matematicko-fyzikální fakulty UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, slavnostní křest speciální edice vín πnot noir.

Víno slavnostně pořktili: kardiochirurg prof. Jan Pirk, meteoroložka a moderátorka Taťána Míková, herečka Ljuba Krbová a spisovatel Ondřej Neff.

Odvážný experiment mísení vína a matematiky nepochází z laboratoře alchymistů. Realizovaly jej společně Znovín Znojmo, a.s., a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK). Z této příznivé konjunkce vzešla zcela nová rodina vín πnot noir.

Víno a matematika mají společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Oba tyto fenomény formovaly kulturu antického Řecka, k jehož odkazu se hlásí naše evropská současnost. Bohužel, dnes si Dionýsos a Athéna rozumějí daleko méně, než jak tomu bylo v představách starých Řeků.

MFF UK proto oba symboly opět sbližuje. Kulatá vína z rodiny πnot noir jsou inspirována konstantou π, kterou si spojujeme s číselnou hodnotou zhruba 3,14. V průběhu tzv. kryomacerace se odstopkované bobule vinných hroznů před vlastním lisováním nejprve zchladí na teplotu 3,14 °C, a teprve následně kvasí. Unikátní proces probíhá v nejmodernějším zařízení Znovínu ve sklepě v Jaroslavicích u Znojma. Rodí se díky němu plná, hebká a zakulacená vína, klouzající po jazyku s tóny třešní, višní, brusinek, malin či ostružin.

Jedinečnost vína podtrhuje také netradiční skleněná zátka, kterou vyvinul známý sklářský podnik Preciosa GS, a.s. Také s ním MFF UK úzce spolupracuje na základě svého partnerského firemního programu.

Číslo π, udávající poměr obvodu kruhu k jeho průměru, zajímalo staré Řeky neméně, než víno. Pro Evropu je s poměrně překvapující přesností definoval jako první Archimédés ze Syrakus zhruba 250 let před naším letopočtem. Postupoval náročným způsobem, když opisoval a vepisoval kruhu mnohoúhelníky se stále větším počtem stran. Tím se zvyšovala přesnost hledaného poměru. Fascinace kruhem se ostatně promítá i do Archimédových údajných posledních slov „Neruš mé kruhy!“.

Archimédova metoda výpočtu pak přetrvala celá staletí. Na přelomu 16. a 17. století se podařilo německému matematiku Ludolphu van Ceulenovi určit číslo π na 35 desetinných míst. Na svůj výkon byl natolik hrdý, že si nalezenou hodnotu nechal vytesat na vlastní náhrobek. Právě na jeho počet se číslo π někdy nazývá Ludolfovým.

http://www.matfyz.cz/clanky/586-matfyz-uvadi-specialni-edici-vin