Masové deportace v Estonsku
Zhruba do 10.4.2015 bude v 1.patře Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy, Nám. Jana Palacha 2, Praha 1, zdarma přístupná panelová výstava Masové deportace v Estonsku v roce 1941.
Výstava byla sestavena Estonským státním archivem a muzeem okupace. Zapůjčena byla s laskavým svolením Estonským muzeem okupace.
23. srpna 1939 podepsal Svaz sovětských socialistických republik a nacistické Německo pakt o neútočení. Součástí smlouvy byl i tajný protokol o rozdělení východní Evropy, ve kterém Estonsko připadlo do sféry sovětského vlivu. O měsíc později si na Estonsku Sovětský svaz vynutil smlouvu o vzájemné pomoci, která umožnila stavbu sovětských vojenských základen na Estonském území. Důsledkem toho dorazilo do Estonska 283 tanků, 54 obrněných vozidel, 2040 ostatních vozidel a 14 037 příslušníků sovětského vojenského personálu. Založili základny na ostrovech Saaremaa, Hiiumaa, a v regionech Haapsalu a Paldiski.
Zatýkání a záhadná mizení začala v roce 1941. Bezpečnostní agentury zajaly tisíce lidí a již v červnu 1941 byly vojenskými soudy vyneseny tresty smrti, mnozí lidé byli popraveni bez řádného soudu. Nejvíce obětí bylo mezi politickými vůdci Estonské republiky, a to bez ohledu na národnost.
První rok sovětské represe vyvrcholil deportací 14. června 1941. Tisíce rodin, mezi nimiž byly děti, starci i těhotné ženy, byly deportovány na Sibiř. Ti, kteří unikli červnové deportaci, byli zadrženi později během pravidelných represí.
Překlad do češtiny: Oliver Bláha-McGillick, produkce Mene Tekel