Legenda Kateřina Šedá

Ve dnech 30.4. – 5.5.2017 se v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, odehrálo představení předposlední z Legend Kokoliova ateliéru – Kateřiny Šedé.

Jednalo se o sedmý díl čtvrté řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.

Závěrečná část série, při níž v osmi týdnech od poloviny března do poloviny května představí Galerie Havelka osm osobností. O každé z nich se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU vyprávějí legendy.

Kateřina Šedá se narodila v roce 1977 v Brně, v letech 1999–2005 studovala AVU v ateliéru Grafika 2.

„To byla ta s tlustým copem.“

„Kolem každé její věci okamžitě vznikají legendy. Dělání legend je přímo jejím oborem.“

„Překvapivě ale o tom, co udělala, často vůbec nemluvila. Třeba, jak se přivázala k mamince, takže celý týden ve dne v noci byly spolu a dělaly všecko spolu, jsem se dověděl jen díky náhodnému dotazu někoho na konci klauzur. O spaní na hrobech mi neřekla nikdy, musel jsem se o tom dočíst až v časopisu Umělec.“

„Ona srší, člověk by měl mít svářečskou helmu, aby nebyl trvale oslněnej. Úplně se koupu v tom proudu energie.“

„Je to echtovní Líšňačka, přesně jak ji Těsnohlídek a Janáček vystřihli v Lišce Bystroušce.“

„Poprvé jsem o ní slyšel, když jsme ji brali na střední v hodině dějin umění. Dřív než o Kokoliovi nebo o kterékoli z ostatních legend.“

„Je v učebnicích.“

„Na Katce je vidět, jak umělcům prospívá, když si odmítnou zabývat se tou pitomou otázkou, co je a co není umění.“

„Na konci prvního ročníku už Katka byla tím, čím je doteď.“

„Svou vůbec první věc v prváku odvinula od zjištění, že zboží vystavené v obchodech představuje pro lidi tu pravou výstavu.“

„Cimrmani mají tu pasáž, jak se u Glasgowa v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič a rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu. Nám se taky v ateliéru takhle urodila Katka s tím svým talentem. Jediná naše zásluha byla, že jsme ji rozpoznali.“

„Jeden nápad dostala přesně ve chvíli, kdy vykusovala poslední zbytky ze slupky od salámu. Dobrá metoda. Živila se v té etapě pouze zbytky.“

„Na přijímačky Katka přinesla kresby žehličkou a vysavačem, nebo toho, jak házela hrách na zeď… Bylo to super, přesto jsme v tom trochu viděli ‚kreativitu‘, tedy výtvarničení. Ona to těžko vysvětlitelné riziko okamžitě pochopila.“

„Její finta spočívá v tom, že se absolutně stará o téma, sama se v něm úplně rozpouští.“

„Poslouchala lidi ve frontě, jak říkali, že tam nic není. A že v sousední vesnici není už vůbec nic. Tak tam šla a potkala chlápka, který se jmenoval Vítámvás. Tím to začalo. Jako v pohádce.“

„Část z její síly jistě pochází z toho, že fakticky je na straně normálních lidí, jakkoli dělá věci, které nechápou.“

„Každá vesnice si přeje Katku Šedou.“

„Byla by skvělá učitelka. Vilémovi zadala, ať maluje, jako když krkne. Libuši řekla, že v těch měšťanských interiérech je vražda.“

„Neměla a nemá to nijak snadné, není jí co závidět. Například ve druháku ke mně doputovalo trestní oznámení, že Katka fotografuje na veřejných místech.“

„Stala se mezinárodní umělkyní a neuměla anglicky. Soustředila se na to a za rok neměla problém.“

„Při psaní předchozích Legend se ukázalo, že má v paměti zaznamenané šílené množství obskurních detailů o všech lidech nejmíň patnáct let dozadu. Například kdo se v ateliéru kam podíval při vstupu do dveří, kdo kterou nohou kam vykročil, kdo při odcházení nezavíral, kdo nechal pěticentimetrovou mezeru, kdo mezi dveře dával klacek, kdo stál ve dveřích, kdo před nimi, kdo nikdy neodcházel sám atd.“

„Když ti něco vypráví, začne tím, jak je to strašný, vlastně si stěžuje, že ji to donutilo dělat to a to, a postupně z toho roste freska reálně zcela nepravděpodobných událostí, která ti dává silný pocit, že se něco zvláštního stalo přesně tak, jak mělo.“