Jednorázová vernisáž Petr Pufler a Elejan Van der Velde: Cathemeral

16.9.2015 se v galerii Berlínskej model, pplk.Sochora 9, Praha 7, konala jednorázová vernisáž výstavy Petra Puflera a Elejana Van der Velde:  Cathemeral.

Cathemeral: Petr Pufler a Elejan Van der Velde

katemerální: vztahující se k vzorci chování, při němž zvíře není ani denní (diurnální), ani noční (nokturnální), ani soumračné (krepuskulární), ale nepravidelně aktivní během dne nebo noci v závislosti na panujících podmínkách.

Ať už mluvíme o čemkoliv, rádi si vytváříme škatulky, úhledně něco vsazujeme tuhle do jedné, tamhle do jiné. Na to, co nepasuje nikam, hledíme spatra a vymýšlíme si pro ně další kategorie, abychom se ujistili, že nic nebude přebývat.

„Katemerální“ se zdá být takovým slovem, vycucaným z prstu, abychom udrželi dělicí čáry nedotčené.

Když vznikne slovo, musí se k němu vymyslet i definice, neboť slova jsou jen arbitrární zvuky. Musíme provést kouzlo a spojit skutečné s arbitrárním, srazit obojí dohromady, aby vznikl význam.

Ke kouzelným formulkám obvykle patří rým a cizí slova, takže co třeba tohle? … Katemerální! Efemérní!

Toto zaklínadlo smysl nepostrádá, protože obě slova sdílejí řecký kořen „hemera“, čili „den“. Ve slově „katemerální“ se na den odkazuje jako na jednu část pravidelně se střídajícího vzorce chování. Ve slově „efemerní“ jen poukazem na krátké trvání, jako v úsloví „jen“ jeden den.

V této společné výstavě Holanďana Elejana Van der Velde, prvním rezidentem Galerie Ferdinanda Baumanna a českého umělce Petra Puflera je spojnice mezi efemérním a katemerálním uvedena do pohybu. Výstava trvá „jen“ jeden den a nechává svými kaňkami, mžiky a svým střídáním temnoty (jako v případě nokturnálního) a světla (jako v případě diurnálního) vyvstat atmosféru mezidobí. Každá z instalací, kterými přispěli, je provedena v odlišném médiu, Elejan pracuje s asfaltem a žárem, zatímco Petr se světlem a kovem. Spolupráce obou umělců tak spočívá také v tom, že jeden pro druhého vytvářejí podmínky, v nichž jsou jejich díla možná. To výstavu jako celek posouvá dál do hraničních teritorií, kde jsou díla tvořena funkcí a fungování vyplývá z formy.

Text: Ewelina Chiu
Překlad: Olga Peková