Matematicko – fyzikální fakulta UK – Profesní dům

Profesní dům je velká, raně barokní budova na Malostranském náměstí v Praze. Spolu s kostelem svatého Mikuláše a několika domy tvoří blok rozdělující náměstí na dolní a horní část.

Budova původně sloužila jako dům tzv. profesních bratrů Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), členů řádu, kteří složili slavné sliby. Nejednalo se ovšem o kolej, jezuité zde vedli jen gymnázium v sousední budově. Dnes v budově sídlí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Do počátku 17. století se vedle původního, menšího gotického kostela sv. Mikuláše nacházela skupina domů, bývalá malostranská radnice (vyhořelá 1419) a románská rotunda svatého Václava. V roce 1625 získali jezuité kostel sv. Mikuláše spolu s farou a farní školou a již následujícího roku se do upravených prostor nastěhovali. V té době (1628) byla farnost převedena ke kostelíku sv. Václava a v následujících desetiletích jezuité získali další nemovitosti za pomoci Albrechta z Valdštejna, jezuity Václava Františka a Františka Karla Libštejnských z Kolovrat.

Výstavbu profesního domu v letech 1674–1691 provázely dohady s městskými radními co se týče půdorysu, patronátního práva nad farním kostelem a kostelních věží, které sloužily pro ohlašování požárů. V průběhu výkopů základů došlo k poškození rotundy sv. Václava a bylo rozhodnuto o vybudování nového kostela začleněného do komplexu v severozápadním nároží.

Po zrušení jezuitského řádu (1773) byl zrušen kostel sv. Václava a budova upravena pro administrativní účely. Po vzniku republiky byl dům využíván ministerstvem financí a v nádvoří byla vybudována dvorana pro Ústřední státní pokladnu.

Jedná se o trojkřídlou budovu postavenou Giovannim Domenikem Orsim a Franceskem Luragem, který převzal stavbu po Orsiho smrti. Raně barokní fasády profesního domu na rozdíl od pražských jezuitských kolejí postrádají pilastrový vysoký řád. V severozápadním nároží je patrné odlišená hmota bývalého kostela sv. Václava a v patře nad ním umístěné jezuitské knihovny, zrušené a upravené na konci 18. století. Z té doby také pochází podoba pozdně barokního vstupního portálu na východní straně budovy a dostavba polopatra západního křídla do výšky přilehlé bývalé knihovny. V nádvoří se nachází dvorana prvorepublikové státní pokladny s půlkruhovým závěrem od Aloise Špalka z let 1922–1927.

Několik poznámek k historii profesního domu

Jitka Zichová, KPMS MFF UK Praha

Budova se nachází v centru Malé Strany, přímo pod Pražským hradem, tisíciletým sídlem panovníků českého státu. V roce 1556 přichází do Prahy řád Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité se intenzívně věnovali vzdělávací činnosti, jejich staroměstská kolej Klementinum se stala součástí pražské univerzity založené císařem Karlem IV. v roce 1348. V 17. století vybudovali jezuité na hlavním náměstí Malé Strany tzv. Profesní dům. Profesové byli nejvýše postavení příslušníci řádu, kteří skládali po studiu filozofie a teologie zvláštní sliby. Budova je dílem italských architektů, její plány jsou dnes uloženy v Národní knihovně v Paříži.

V 18. století staví otec a syn Dienzenhoferové, vynikající osobnosti české architektury, vedle Profesního domu chrám sv. Mikuláše, který je skutečným klenotem pražského baroka. Po smrti W.A. Mozarta bylo v chrámu provedeno Rosettiho Requiem s pražskou hostitelkou velkého Amadea Josefinou Duškovou jako jednou ze sólistek. Na rozdíl od Vídně se sem přišly se skladatelem, jenž Prahu miloval a byl jí milován, rozloučit tisíce lidí. I dnes zní kostelem hudba při četných koncertech.

Malostranské náměstí je odedávna spojeno s matematikou. V 15. století zde stávala škola, na níž vyučoval matematik a astronom Jan Šindel, pozdější rektor pražské univerzity a tvůrce slavného staroměstského orloje, který je dodnes jednou z hlavních pamětihodností Prahy. V Profesním domě pak byla knihovna obsahující četná díla z oblasti matematiky, astronomie a ostatních přírodních věd. Někteří otcové jezuité působili jako univerzitní profesoři těchto oborů. V koleji Klementinum založili Matematické muzeum, první veřejně přístupné muzeum v českých zemích. Lze říci, že v té době se v Praze zabývali vědeckou prací v matematice právě jen jezuité.

Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se Profesní dům stal majetkem habsburské monarchie. V 19. století byl sídlem vrchního zemského soudu. Po vzniku Československé republiky skrývala jeho sklepení zlatý poklad nového státu. Během druhé světové války užívala budovu německá armáda. Počátkem šedesátých let přešel objekt pod správu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Dnes tu sídlí její informatická sekce.

Po roce 2000 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Otevřením Konferenčního a společenského centra „Profesní dům“ v roce 2006 a následující slavnostní inaugurací zrestaurovaného refektáře vyzdobeného nádhernými nástropními malbami a připraveného pro koncerty, konference, promoce a jiné slavnostní akce byl završen proces obnovy, který navrátil budově původní krásu a umožní její důstojné využití nejen pro výuku studentů, ale i pro společenské účely.