Autonomní sociální centrum Klinika

Projekt:
Autonomní sociální centrum Klinika
Sociální centra jsou komunitní prostory, které fungují v celé řadě zemí Západní Evropy (v Itálii, Španělsku, Řecku, Německu, Holandsku, Velké Británii, Dánsku, ale i v Polsku či Slovinsku). V městech, kde probíhá intenzivní komodifikace městského prostoru a každodenního života jeho obyvatel, která se projevuje na straně jedné růstem nákladů na bydlení a život ve městě jako takový, a na straně druhé v rozvoji především takových aktivit, které se řídí logikou podnikání a zisku, představují sociální centra důležitá místa pro celou řadu kulturních, sociálních a politických aktivit, které spojuje to, že jsou založeny na dobrovolnosti, neziskovosti a nekomerčnosti.
Proč v Praze potřebujeme autonomní sociální centrum? Protože Praha v současnosti patří mezi
nejlukrativnější města v Evropě, spolu s takovými velkoměsty jako Londýn, Berlín, Hamburk, Frankfurt či Paříž. To vede k nárůstu cen nemovitostí a nájmů. Čím dál tím více aktivit se podřizuje a/nebo je nuceno se podřizovat logice zisku a směnné hodnoty.
Praha proto potřebuje prostory, které se budou vymaňovat z této generalizující se tržní logiky, protože
člověk není jen homo economicus. Pro rozvoj demokracie, kterou chápeme jako proces, kdy se lidé
podílejí (anebo alespoň mají možnost se podílet) na rozhodování o věcech veřejných, o tom jak město
vypadá a jakým směrem se vyvíjí, jsou takové prostory nezbytné. Praha potřebuje místa a prostory, které budou otevřeny hodnotám užitným, kde bude možné rozvíjet sociální vztahy, které přesahují úzký individuální zájem. Praha potřebuje místa a prostory, kde se lidé scházejí jakožto občané a ne jako
spotřebitelé, protože taková místa a prostory jsou nezbytná pro rozvíjení participativní přímé
demokracie.
Praha potřebuje sociální prostor, který bude:
prostor epicentrum – místo nových kulturních, společenských a politických impulsů a šíření ekologického životního stylu; tvůrčí místo
prostor škola pro všechny – přirozené propojení akademické a neakademické sféry i lidí různých generací; živá univerzita bez kreditů pro všechny generace; živá škola angažovanosti
prostor kontejner – proměnlivé propojování a kombinování už existujících „ostrovů“ české a
středoevropské nezávislé kultury; setkávání s „jinakostí“
prostor přístav – nízkoprahové centrum založené na nekomerční kultuře, pomoc (nejen) mladým lidem při běžném chodu centra zjistit, k čemu mají talent a naučit se s ním pracovat; přístav kde, je možné na chvíli v klidu spočinout, číst si, povídat si nebo manuálně tvořit
prosto nástroj – živá, energeticky úsporná a k okolí citlivá architektura, flexibilní – reagující na požadavky programu uživatelů domu (rekonstrukce či do/stavba);
prostor druhý domov – centrum otevřené po celý den, nikoli jen v době kurzů či představení;
Proč se odkazujeme na zkušenosti a tradice autonomních sociálních center?
Proč autonomní
Protože jsou založená na samosprávě těch, kdo tyto centra využívají a provozují v duchu spolupráce,
solidarity a vzájemné pomoci. Nejsou závislá na státních dotacích, na grantech, ani na mecenášství
bohatých sponzorů. Na rozdíl od běžných komunitních center, která zpravidla mají svého
institucionálního zřizovatele, ať již státního, církevního či soukromého, autonomní sociální centra usilují o
nezávislejší vztah a jsou zřizovány a provozovány zdola.
Proč sociální
Protože se neřídí logikou ziskovosti. Služby a aktivity, které se v sociálních centrech odehrávají, jsou
především odvislé na potřebách a přáních jak lidí, kteří centrum provozují, využívají, tak i širší komunity a
čtvrti, ve kterých se sociální centra nacházejí. Sociální, protože lidem umožňují, aby se v nich pojímali a
k ostatním vztahovali podle jiné logiky, než je ta tržní. Aktivity v těchto centrech umožňují lidem, aby
přestali být „podnikateli se svými životy“, kteří neustále přepočítávají a kalkulují, nakolik se jim to vyplatí
a v druhých vidí konkurenty či prostředek svého podnikání. Naopak umožňují rozvíjet jiné sociální vztahy,
hodnoty a subjektivity založené na sdílení, dohodě, spolupráci a vzájemné pomoci.
Proč centrum
Protože poskytují místo socializace, kde se lidé, často z odlišných sociálních skupin, a s odlišným
kulturním zázemím, mohou scházet a potkávat. Jsou místem pro občanské spolky a iniciativy a se svým
důrazem na iniciativu zdola, samosprávu, také důležitou sociální laboratoří a místem školy občanské
angažovanosti.
Autonomní sociální centra se snaží nabourávat logiku spektáklu, kdy odborní profesionálové připravují
program pro diváky a pasivní účastníky. Spíše se snaží nabízet prostor a zázemí pro aktivity kulturní,
sociální a politické aktivity zdola, které nikoho nediskriminují a respektují základní principy rovnosti mezi
lidmi, etniky, rasami a pohlavími.
Plánované aktivity
Sociální a společenské dění
Kavárna bude důležitý prostor každodenního setkávání a socializace. Je pojata jako různorodý prostor,
který neovládne jeden reproduktor ani jeden styl odpočinku a kde se budou moci odehrávat přednášky,
čtení a diskuse. Nabízí originální jídelníček, obměňovaný podle sezóny a domácích surovin, levná
vegetariánská jídla (vaří kolektiv Punx23), zapomenutou českou kuchyni bez magi, piva z malých
pivovarů, cider, vodu z vodovodu, sodu, malinovku. Důležitá je otevřená atmosféra celého prostoru, kde
lze strávit třeba celý den samostudiem, kavárenskou výukou jazyků, psaním, prací, tvorbou. Důležitou
součástí kavárny je i knihovna, kdy na různých místech kavárny budou k dispozici přebytky z redakcí i
domácích knihoven, dary, bez evidence, systém knihu za knihu.
Lidová jídelna bude místnost nebo část místnosti s bezbariérovým přístupem a bude sloužit pro místní
obyvatele – jako princip sociálního začleňování různých skupin občanů. Budou se v ní konat pravidelné
společné snídaně či večeře založené na principu naturální a pracovní výměny (dlouhodobá zkušenost
německých center).
Knihovna a infoshop budou nabízet i odpovídající informační zázemí, které bude poskytovat především
kontinuálně budovaná knihovna a informační centrum s nabídkou domácích a cizojazyčných
alternativních tiskovin, které nejsou běžně dostupné. Bude nabízet široký výběr knih s environmentální,
ekologickou, lidskoprávní tématikou a s nimi související sociologickou literaturou. Kromě toho bude
obsahovat jedinečný archív časopisů, zinů a fanzinů zabývající se alternativní kulturou a politikou.
Komunitní zahrada využívající venkovních prostorů bude rozdělena do dvou částí. V jedné se bude
pěstovat zelenina pro potřeby sociálního centra, druhá, veřejná část bude sloužit jako komunitní zahrada
pro obyvatele čtvrti.
Komunální dílna fungující jako víceúčelová dílna, plnící roli jak praktickou, tak výukovou. Bude
poskytovat základní dílenské zázemí (nářadí) pro fungování centra, ale zároveň bude i otevřena širší
komunitě. Měla by rozvíjet manuální zručnost zájemců a přispívat k tomu, aby si lidé dokázali opravovat
věci svépomocí.
FreeShop /Obchod zdarma je komunitním místem zacíleným na podněcování k myšlenkám recyklace,
opětovného využívání a spolupráce. Všechny věci jsou zde poskytovány komukoliv, kdo o ně má zájem, ať
už se jedná o oblečení či praktické a využitelné věci. To, co lidé nepotřebují mohou přinést a co potřebují
,si zase mohou odnést.
Mamatata klub bude prostor pro setkávání a potkávání rodičů s dětmi. Bude také sloužit jako tvůrčí
prostor pro děti, protože podpora tvořivosti a schopnosti spolu vyjít je u dětí důležitá.
Cyklodílna bude prostor pro opravu, servis kol a jejich recyklaci, protože kola představují ekologický a
sociálně dostupný dopravní prostředek.
Zázemí pro iniciativy a spolky. Místo pro občanskou angažovanost.
Vzdělávání
Lidová žižkovská univerzita (LŽU) bude veřejná série přednášek, seminářů a debat lidí z akademické a
neakademické sféry. Vzdělávání, diskuse a kultivaci kritického myšlení považujeme za důležité a je třeba
stírat bariéry mezi odborným a expertním věděním, které se pěstuje na univerzitách a laickým věděním,
podřízeném tomuto expertnímu. Přednášky a semináře se budou věnovat tématům politickohistorickým,
kulturně politickým, literárním, hudebním.
Důležitou součástí LŽU bude i projekt historie Žižkova zdola, který má za cíl podrobně se věnovat bohaté
a nepsané historii této jedinečné pražské čtvrti.
Workshopy/dílny se budou týkat aktuálního alternativního umění. Některé dílny budou mít verzi pro
děti. Jedním z cílů dílen je vyhledávání a podpora nových lidí v jednotlivých oblastech, technická a
psychologická podpora nové scény nejen v Praze. V návaznosti na projekt LŽU a stírání bariér budou dílny
zaměřeny i na manuální a rukodělnou činnost.
kurz pro DJe –kurz obsluhy gramců, různé styly
kurz filmového dokumentu
publicistické kurzy: kurz sebeobrany vůči PR průmyslu a mediální gramotnost; psaní recenze, reportáže,
rozhovoru
kurzy open source
jazykové kurzy
kurz sváření
kurz výroby vlastní knihy
kurz sítotisku a výroby plakátu
kurz konkrétních výtvarných technik určený dětem nebo rodičům s dětmi
kurz sebeobrany
právní pomoc pro občanskou společnost
kurz travelingu
kurz přežití ve městě i v divočině
kurz ekologického chování
Tělocvična bude představovat alternativní podobu fit-centra bez specifického zaměření. Bude nabízet
prostor bez finančního zatížení všem zájemcům o kurzy sebeobrany, boxu, jógy, CrossFitu či třeba break
dancu. Tělocvična bude ale zároveň místem umožňujícím nejen tělesný, ale i duševní rozvoj a měla by
tak přispívat k vzájemnému respektu a úctě.
Kultura a umění
Sál pro pořádání hudebních, divadelních a filmových produkcí, pro autorská čtení.
Galerie pro příležitostné menší výstavy fotografií, či výtvarných děl.
Sociální bydlení (co-housing)
ASC by zároveň poskytovalo bydlení pro 5 – 7 lidí, kteří by se zároveň podíleli na provozu ASC Klinika.
Nešlo by o klasické bytové jednotky, jako spíše o alternativní formu komunitních bydlení (co-housing) se
společnými prostory (kuchyně, sprchový kout, toalety). Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že spojení
takovéto formy bydlení s provozem ASC usnadňuje jeho provoz, snižuje jeho náklady a nabízí potenciál,
jak se vyvázat ze závislosti na grantech a dotacích.
Financování ASC Klinika
Autonomní sociální centr fungují na principu do-it-yourself (udělej to sám), jsou založená na
samofinancování a dobrovolnosti a příklady ze zahraničí ukazují, že je potenciál, aby to dlouhodobě
fungovalo.
ASC se záměrně vyhýbá závislosti na státních dotacích, grantovém systému či bohatých mecenáších.
Jako neziskový projekt, který se snaží vymanit z tržní logiky, se předpokládá symbolické nájemné,
s placením výdajů za vodu a elektřinu s výhledem na co největší přechod na soběstačné zdroje (využívání
obnovitelných zdrojů, či dešťové vody).
Základním zdrojem financování budou samotné aktivity sociálního centra. Základem udržitelnosti bude
generace „zisku“ z některých aktivit, jako jsou koncertní a živé hudební produkce, popř. promítání a
doprovodná činnost ve formě zajištění občerstvení návštěvníkům.
Dalším zdrojem financí budou benefiční akce organizované v jiných prostorách na podporu ASC, či
v zahraničí.
Třetím zdrojem financí bude crowfounding (hromadné financování) konkrétních projektů, výdajů, či
oprav.
Případné přijetí financí z grantů by mělo projít debatou a dopředu by měly být vyloučeny granty spojené
s velkými korporacemi, s diskutabilní sociální či ekologickou odpovědností (OKD, ČEZ)
Iniciátoři projektu
V současnosti je iniciátorem projektu neformální občanská iniciativa několika desítek lidí z oblasti
akademické a neziskové sféry, občanského aktivismu, a alternativní a autonomní kultury.
Mgr. et Mgr. Arnošt Novák
Vystudoval Mediální studia a Sociální a kulturní ekologie na Univerzitě Karlově a v současnosti působí a
vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 1993 – 98 byl aktivní v Autonomním
sociálně-kulturním centru Ladronka.
Anna Hausnerová
Sociální pracovnice. Jako terénní sociální pracovnice působí v oblasti pomoci lidem bez domova na území
Prahy. Dlouhodobě se zabývá problematikou absence sociálního bydlení a možností efektivní pomoci
lidem ohroženým sociálním vyloučením.
Mgr. et Ing. Tereza Virtová
Vystudovala Politologii na Vysoké škole ekonomické a Sociální antropologii na Karlově univerzitě, kde
momentálně pokračuje v doktorském studiu. Je rodilou žižkovačkou a osud Prahy 3 a jejích domů a
obyvatel jí není lhostejný.
Martina Sosnová
Vystudovala Střední soukromou školu reklamní tvorby, obor Užitá fotografie, kterému se profesionálně
nevěnuje. Prošla několika zaměstnáními počínaje komerční sférou, neziskovým sektorem konče.
Procestovala jihozápadní Evropu, žila v komunitě v ovocném sadu. Momentálně se snaží najít snesitelný
způsob jak žít zpět ve městě.
Ivo Mathé
Nezávislý umělec dlouhodobě působící na pražské kulturní scéně. Zabývá se výtvarným uměním a
hudební produkcí. Dlouhodobě usiluje o vytvoření autonomního kulturního centra vytvářejícího
alternativu k mainstreamovým a především komerčním podnikům.