Vernisáž Legenda Vilém Balej

Už jen do 12.11.2015 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout výstavu – výsledek práce Viléma Baleje.

Příležitost vidět malíři přímo pod ruku se naskytne v Galerii Havelka od konce října do poloviny prosince 2015 v průběhu pilotního dílu projektu „Legendy Gr2“.

Během osmi týdnů se zde postupně představí osm tvůrců, o kterých se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU v Praze vyprávějí legendy. Jsou to jak umělci, kteří se prosadili na výtvarné scéně, tak i osobnosti, které léta intenzivně pracují v soukromí ateliéru a jejichž dílo může být pro veřejnost speciálním překvapením.

Galerie Havelka svou dispozicí umožňuje kolemjdoucím pohled do interiéru galerie. Umělci budou vytvářet své dílo přímo na místě a to za plného „dozoru“ veřejnosti. Přijďte se podívat naživo do Martinské ulice, případně sledujte průběh tvorby na webové adrese www.galeriehavelka.cz/cs/aktuality

Třetí představenou legendou je Vilém Balej s podtitulem zajímají mě hlavně ženy.

Vilém Balej se narodil v roce 1976, v letech 1995 až 1999 studoval na Fakultě architektury ČVUT, v letech 1999 až 2005 absolvoval na AVU v Praze, více na www.balej.cz

„Katka Šedá poradila Vilémovi, že by měl malovat, jako když si krkne. A skutečně, dodnes tak maluje.“
„Vilém uměl namalovat umělou hmotu.“
„‚Jedno zátiší Vilém namaloval naprosto přesně. Jen se ty stoly, kytara, kyblík, židle a ostatní věci jaksi zužovaly, jako se to děje objektům pohybujících se rychlostí blízkou rychlosti světla.‘ ‚To byla ta prázdná židle, o které jsme říkali, že na ní sedí duch.‘ ‚Nebo smrt.‘“
„Vilém si postavil do zátiší hromadu věcí, včetně krabičky pasty Odol. Pak to všechno za několik dnů perfektně namaloval, že už se nedalo nic přidat. Přesto pokračoval. Strávil třeba celej den přemalováváním té krabičky s nápisem. Namaloval ji na to samé místo ještě jednou, znovu se všemi detaily a nuancemi. Jediný rozdíl byl, že ji v prostoru malby posunul asi o centimetr do hloubky. Znám ještě jednoho malíře, který tak přesné umisťování zvládal: Velázquez.“
„Viléma si pamatuju nejvíc sedícího s hlavou skloněnou mírně dolů, ale s pohledem mírně vzhůru.
„Vilém sežral cizí koblihu z louže a liboval si, jak si vypěstuje protilátky.“
„Beran bral jen kluky. Když Vilém začal chodit s holkou od Berana, všichni kroutili hlavou: Kokolia a Beran, to nemůže dobře dopadnout.“
„Když jsi začal chodit s tou holkou od Berana, tak jsi v tom období začal taky nosit pod tričkem upnutý bílý nátělník. Pamatuju si, jaká to byla zábava, když jsi byl trochu opilej, v roztrhaných gatích, špinavým triku, jedno sklo od brýlí rozbitý, každá bota jiná a bez ponožek, a do toho v tom čistě bílým upnutým nátělníku maloval ten obraz paní Čapkové. Měla jsem tehdy pocit, že z toho obrazu zírá překvapeně přímo na tebe.“
„V době, kdy jsem měl ve zvyku strávit podstatné úseky času v tom zeleném, stářím rozměklém křesle v ateliéru, šel jednou Vilém z kreslírny do kuchyně, minul mě jako obvykle sedícího nebo napůl ležícího v tom křesle a řekl: ‚měl bys si něco dát, to by se ti mnohem lépe sedělo‘.“
„Vilém je hvězda Facebooku. Posílá tam rozmalované stavy svých obrazů. Je strhující vidět, jak neomylně obraz redukuje na samé jádro.“
„Vedle Jana Turnera to je Vilém, kdo způsobil, proč ve Slovníku Gr2 máme heslo Nehoráznost. Vilémovy obrazy jsou něčím skutečně, bytostně strašné. Ale jakmile to překonáš, pocítíš osvobození a obrovskou jistotu.“
„Těm zkratům, které má Vilém na obrazech, se za modernismu říkalo malířská zkratka. Dneska už ten pojem nikdo nepoužívá.“
„Vilém s Katkou Šedou byli každej maximálně jiní, ale co do intenzity stejní. Byl to právě Vilém, kvůli komu nás napadla idea Legend Gr2.“