Vernisáž Smysl pro umění. Ceny České akademie věd a umění 1891–1952

Do 10.1.2016 bude v Salmovském paláci Národní Galerie, Hradčanské náměstí 2, Praha 1, přístupná krásná výstava Smysl pro umění. Ceny České akademie věd a umění 1891–1952.

Česká akademie věd a umění sdružovala od svého založení v roce 1890 až do roku 1952 také výtvarné umělce, literáty a hudebníky. Jejich zástupci oceňovali každoroční prémií nejvýznamnější umělecké výkony tehdejší doby. Výstava Smysl pro umění poprvé představuje umělecká díla, jejichž prestiž akademické ceny podpořily a názorně tak předvede proměnu, jíž česká kultura procházela. Mezi oceněné výtvarníky patřili Vojtěch Hynais, Mikoláš Aleš, Hanuš Schwaiger, Beneš Knüpfer, Josef Václav Myslbek, František Kupka, Vojtěch Preissig, Josef Lada, architekty Kamil Hilbert, Josef Havlíček, Karel Honzík nebo Josef Gočár. Výstava Smysl pro umění. Ceny České akademie věd a umění 1891–1952, kterou připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Akademií věd ČR, tak představuje bohatý průřez tvorbou ikonických jmen české kultury.

„Podpora současného umění se dnes odehrává spíše formou cen a stipendií pro začínající a mladé umělců. Ceny udělované v letech 1891–1951 Českou akademií věd a umění znamenaly něco jiného. Přicházely jako vyjádření společenského uznání umělcům známým a zavedeným, zpočátku za dílo vzniklé v posledním roce a později stále častěji jako uznání za dosavadní nebo celoživotní dílo. Nositeli těchto cen se mohli stát pouze členové IV. třídy České akademie, nebo tvůrci, které tito členové navrhli,“ přibližuje historii cen autorka výstavy Taťána Petrasová z Akademie věd České republiky.

Otcem myšlenky založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, později jen České akademie věd a umění (ČAVU), se stal architekt, poslanec a mecenáš Josef Hlávka (1831–1908). Jeho finanční vklad, diplomatické schopnosti i osobní nasazení přinesly po dvou desetiletích práce výsledky. Slavnostní zahájení činnosti České akademie proběhlo v den otevření nové budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze – 18. května 1891, kde našla akademie na dlouhá léta své sídlo. Josef Hlávka byl v tajné volbě provedené v červenci 1890 zvolen prvním předsedou této instituce a současně se stal i předsedou IV., umělecké třídy akademie. První tři třídy se věnovaly vědám – filozoficko-právním, matematicko-přírodovědným a jazykovědně-literárním. Čtvrtou třídu tvořily tři odbory: literární, hudební a pro výtvarné umění. Právě ty od svého založení v roce 1890 až do roku 1952 oceňovaly každoroční prémií nejvýznamnější umělecké výkony.

Výstava Smysl pro umění se zaměřuje především na výtvarná díla, ale pro naznačení dobového uměleckého kontextu připomíná výběrem také oceněná díla hudební a literární: nahrávky vítězných skladeb Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka i texty básnické, prozaické a dramatické jako Horův Jan Houslista, Jiráskův F.L. Věk, Havlíčkův Neviditelný nebo Vrchlického Hyppodamie, základní kameny české kultury. Zároveň představuje také filmové a zvukové dokumenty, které Česká akademie pro uchování kulturní paměti pořídila. Diváci výstavy si mohou poslechnout záznamy hlasů Jiřího Karáska ze Lvovic, Růženy Jesenské, Viktora Dyka nebo Jaroslava Hilberta, pořízené akademií v roce 1929 nebo shlédnout unikátní filmové záběry členů Akademie – hudebního skladatel Josefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka, spisovatelů F. X. Svobody, F. S. Procházky, Rudolfa Medka, Boženy Vikové-Kunětické a Gabriely Preissové, natočené pro Českou Akademii věd a umění na počátku 30. let 20. století.

Zánik cen a podpor České akademie věd a umění v roce 1952 souvisel s reorganizací akademie za předsednictví historika, muzikologa a politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962). O její koncepci napsal ve studii Vybudujeme Československou akademii věd (1952). Zrušení IV. třídy bylo logickým důsledkem komunistické politiky Československa i představ Zdeňka Nejedlého, které se formovaly na základě jeho předválečných názorů o principu lidovosti.

Výstava o podpoře oficiálního současného umění Českou akademií věd a umění je do určité míry protějškem výstavy Cesty mohou býti rozličné v Galerii NTK, o podpoře neoficiálních výtvarníků v Československé akademii věd. Obě akce jsou součástí cyklu výstav Umění (a) vědy, jimiž si Akademie věd české republiky připomíná 125. výročí založení.