Výstava Cezary Poniatowski: Deep House + murál Tomáše Mitury: Chasing Shadows
Do 4. 10. 2026 je v Meetfactory, Ke Sklárně 15, Praha 5, přístupná v galerii velmi zajímavá výstava Cezary Poniatowski: Deep House.
Do 18. 10. 2026 je pak v „Galerii Zeď“ ke zhlédnutí velký murál Tomáše Mitury: Chasing Shadows.
Cezary Poniatowski: Deep House
Průvodní text kurátora Jána Gajduška:
Výstava s názvem Deep House v MeetFactory představuje rozsáhlou realizaci polského umělce Cezaryho Poniatowského. Galerie se v čase zastaveném na „doomsday clock“ několik minut po půlnoci proměňuje v surreálně přízračný byt opuštěný svými původními obyvateli. Mikrokosmos hmyzu, bakterií a virů se zde tiše zmocňuje všech každodenních předmětů, stočené koberce, tvarem připomínající civící plazy či rubáše lidských přízraků, se stávají novými postlidskými protagonisty – jednou možná pohodlně usazenými v masážním křesle, jindy třeba obývajícími skleněná terária a nepřetržitě sledující diváka. Hmyzí objekty si pohrávají s věcmi jako děti, které se učí, jak funguje domácnost, jak napodobovat lidské návyky, přestavovat interiér a možná se pokusí prostor z tohoto stavu vyléčit pomocí akupunktury a masáže. Plynové ohřívače nás prozařují teplem a Cezaryho nástěnné reliéfy z posledních let doplňují prostorové scény jako pomyslné relikviáře plné potlačené paměti. Výsledkem je fantaskně spekulativní scenérie, která nám místo temné vize apokalypsy ukazuje podivně uklidňující a tichou verzi možné budoucí odplaty přírody.
Poniatowski vytváří reliéfy a objekty ze starých koberců, černé koženky a izolačních pěn typických pro panelákové byty východního bloku, které v mnoha z nich přežívají dodnes. Tyto materiály chápe jako „kůži“ prostoru, či membránu, z níž se dere ven temnota potlačených obrazů a hluků nedávné minulosti. Do svých děl autor zasazuje dalekohledy, sluchátka a mřížky reproduktorů, čímž je proměňuje v tiše šmírující pozorovatele, kteří nám nastolují otázku, kdo se na koho dívá. Výstava má i osobní rozměr – umělce totiž před patnácti lety napadlo klíště a neurologické následky boreliózy mu zprostředkovaly přímý tělesný pocit nadvlády hmyzího světa. To, co v jeho tvorbě vždy fungovalo jako metafora v podobě přízračné přítomnosti skryté pod povrchem věcí, tak ve výstavě může být vnímáno také jako žitá zkušenost.
Kurátor: Ján Gajdušek
Murál Tomáše Mitury: Chasing Shadows
Murál Tomáše Mitury Chasing Shadows, který navazuje na dílo Lucie Lučanské představené zde v květnu minulého roku, je prací na pomezí expresivní malby, pouliční grafiky, komiksu a subkulturní vizuality. Ústředním motivem je dvojice postav – kluk plešoun a holka brankářka brousících hrany chodníků. Stoupají po hazardní kuželce vzhůru, vstříc neurčitému nebezpečí. Jsou to figury bez záchytného bodu, pohybující se městem jako hrou, jejíž pravidla se nepředvídatelně mění za chůze. Sám Tomáš Mitura námět muralu komentuje takto: „V ulicích je člověk jako na bojišti, stále spěchá a pravidla se neustále mění.“
Tomáš Mitura (*1988, Frýdek-Místek) je malíř, grafik a tatér žijící a pracující v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Malba IV., 2010–2016), studoval rovněž na Taipei National University of Arts na Taiwanu. Od roku 2011 vystavuje samostatně i skupinově – k jeho výstavním projektům patří Maltovy schody (Studio Hrdinů, 2016), Frost (A.M.180, 2017), Conjure Good Ass War (Kavárna Pod Lipami, 2020) či Pondělní dítě (Galerie Věž, Frýdek-Místek, 2022). Věnuje se malbě, ilustraci a grafickému designu pro hudební scénu – je autorem desítek obalů desek, plakátů a vizuálů pro kapely v ČR i zahraničí. Působí jako frontman kapely Vole a člen uskupení Sněť. Na současné scéně se pohybuje na průsečíku výtvarného umění a undergroundové hudební kultury, kde propojuje malířskou praxi s grafikou, tetováním a performancí. Společně se Sárou Dubnou a Štěpánem Markem je spoluautorem dvojdílného tatérského zinu POKEPOKEPOKE.
Produkce: Nikol Hoangová
Asistentka produkce: Nikola Zusková




Creative Commons Attribution