Vernisáž výstav Elena Helfrecht: Plexus a Karel De Cock: Benevolence

Do 12. 9. 2026 jsou v Galerii Fotografic, Stříbrná 2, Praha 1, přístupné 2 velmi zajímavé výstavy: Eleny Helfrecht: Plexus (v hlavním sále) a videoartu a instalace Karla De Cocka: Benevolence (v prostoru pohyblivého obrazu).

Německá umělkyně Elena Helfrecht v projektu Plexus zkoumá téma historického traumatu a vyrovnávání se s minulostí. Institut rodiny zde vnímá jako klíčového hybatele psychologických procesů, v nichž se nevědomě zrcadlí kolektivní dějiny a fenomén postpaměti. Po smrti své babičky se vrací do rodinného sídla v Bavorsku, kde jejich starý dům proměňuje v surreálné jeviště a archivní materiály v protagonisty alegorické hry, kterou rozehrává v zneklidňujících zátiších.

Autorka se noří do fragmentární historie ženské linie své rodiny a bílá místa paměti zaplňuje sny, asociacemi a fiktivními scénami, čímž vytváří vizuální esej překračující osobní i národní hranice. Její fotografie diváka pohlcují podmanivou vizualitou, která se vzpírá racionálnímu výkladu, ale vnitřně se opírá o skrytou logiku absurdity. Obyčejné předměty a temné interiéry domu se stávají symbolickými zástupci pro zkoumání duševního zdraví, válečného dědictví a neustálého cyklení rodinných vzorců chování.

Elena Helfrecht (*1992) studovala na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Royal College of Art v Londýně. Její fotografie publikovaly prestižní časopisy jako The British Journal of Photography nebo The New Yorker. Svá díla vystavovala ve významných uměleckých institucích a na festivalech po celé Evropě, v USA, Japonsku či Austrálii. www.elenahelfrecht.com

Unikátní projekt Benevolence belgického umělce Karla De Cocka vstupuje jako další samostatná výstava do našeho prostoru pro médium pohyblivého obrazu. Expresivní audiovizuální dílo zkoumá genderovou dynamiku a vztahové vzorce v klasickém hollywoodském filmu.

Autor ve své videokoláži organicky prolíná a vrství záběry ze stovek filmů ze 40. a 50. let a nechává je rytmicky až epilepticky problikávat přes sebe, čímž vytváří hypnotický vizuální tanec. Celá kompozice přitom extaticky graduje podle schématu tradičního milostného příběhu: začíná zdánlivě nevinným dvořením a honičkou, přechází v dramatické napětí či nátlak a nakonec vrcholí pompézním gestem ochromující lásky a absolutního odevzdání. Prostřednictvím této rafinované filmové choreografie autor rozebírá tradiční hollywoodské narativy a odhaluje skrytou mechaniku zažitých kinematografických konvencí, které po generace spoluutvářely naše vnímání reality. Karel De Cock tak poukazuje nejen na dobové normy, ale nastavuje zrcadlo i současné popkultuře, v níž tato romantická klišé v různých obměnách skrytě přežívají dodnes.

Karel De Cock (*1982) je belgický multimediální umělec a filmař. Jeho fotografické či audiovizuální projekty byly představeny v prestižních galeriích a muzeích včetně Rencontres Internationales Paris/Berlin v Centre Pompidou v Paříži. www.kareldc.com