Vernisáž Zdenek Hůla: Segmenty

Do 9. 9. 2026 je v Galerii Kuzebauch, Říčanova 19, Praha 6 (tram Říčanova nebo bus Štefkova pak cca 500 m), přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Zdenek Hůla: Segmenty.

Průvodní text Marcela Fišera, kurátora výstavy:

Sochař a malíř Zdenek Hůla (*1948) je na výtvarné scéně přítomen už více než padesát let a má za sebou úctyhodné dílo, které systematicky rozvíjí od absolutoria pražské Akademie výtvarných umění v roce 1972 až dodnes. Právě tato kontinuita, dlouhodobé sledování určitých problémů, které dokázal nahlédnout z různých úhlů, představuje jeden výrazný rozměr jeho tvorby. Nikdy se neomezoval na jedno médium, když od klasických disciplín malby a sochy přecházel k objektu a konceptuálnímu uvažování. Společným jmenovatelem těchto různých přístupů byl výtvarný experiment, neboť ho vždy lákal průzkum nových oblastí. A experimentem svého druhu je i současná výstava v komorním prostoru Galerie Kuzebauch. Je zde totiž prezentováno pouze několik autorových děl, ovšem pečlivě vybraných tak, aby se jednak navzájem výrazně odlišovala (a tím reprezentovala různé fazety autorovy práce), jednak tvořila vzájemně provázaný celek (a tím demonstrovala zmíněnou kontinuitu).

Pro Zdenka Hůlu nebylo umění nikdy komentářem k současnosti, ale výrazem hlubší filozofické reflexe světa. Dospívá k ní nejrůznějšími prostředky: ve svých sochách pracuje s kvalitami přírodních materiálů, v obrazech zase s geometrií a iluzivností. Nazvat někoho „renesančním umělcem“ je dnes vyprázdněné klišé, v případě Zdenka Hůly bychom však mohli udělat výjimku. Hodí se na něj nejen díky šíři jeho zájmů, neboť se ve svém umění dotýká i hudby nebo poezie, ale i tím, že v něm propojuje racionalitu s tíhnutím k transcendenci. Nikoliv náhodou si stálá expozice jeho prací v Kostelci nad Černými lesy tak dobře rozumí s chrámovým prostorem barokního kostela a přilehlé renesanční zvonice, o které se stará. V tomto městečku ve středních Čechách má své rodinné kořeny v domě, kde kdysi spolu se svým bratrem provozovali slavnou Galerii H, jedno z center českého umění osmdesátých let, a nyní v něm má svou pracovnu a v přilehlé zahradě své sochy. Tato časoprostorová ukotvenost jeho tvorby je důležitá: Hůlův výtvarný vesmír má svou vnitřní jednotu a osa, kolem níž se otáčí, prochází právě tímto místem. Také o tom vypovídá tato malá výstava…

Marcel Fišer, kurátor výstavy