Do 20. 8. 2026 jsou v Pragovka Gallery, Kolbenova 34A, Praha 9 (metro Kolbenova), přístupné 4 zajímavé výstavy: Martina Nytry a Ivy Davidové: Killing the Flowers Won’t Delay Spring, Richarda Nestlera, Marie Ladrové a Matouše Marka: Imago, Katarzyny Wyszkowské: Perfect World a kolektivu Polévka na Baru (Markéta Feltová, Michael Franče, Barbora Knobová, Yvona Kovářová, Michaela Munzarová, Lucie Vobr): Jídlo jako rituál.
……………..
Martina Nytra a Iva Davidová: Killing the Flowers Won’t Delay Spring
Společná výstava autorstva Martina Nytry a Ivy Davidové je motivována jejich sdílenou vášní a citem pro rostliny jako vnímavé bytosti a zároveň s jejich aktivitami guerillového i klasického zahradničení. Autorstvo se na výstavě v Pragovce tématicky zaměřují na propojování rostlin a architektury – téma biofilního designu je řešeno právě i v oboru architektury. Iva Davidová a Martin Nytra jej ovšem řeší nikoliv představováním návrhů reálných budov s tvaroslovím odpovídajícím současným architektonickým trendům, ale poeticko-pohádkovým vizuálním jazykem, v němž propojují estetiku animovaných pohádek s problematikou reálné environmentální krize, v níž se nacházíme. Jejich modely domů (upravené z domečků pro panenky) prorůstají „plevelné,“ ale zároveň léčivé rostliny, jakými je například smetanka lékařská. Domy a města chápou Davidová a Nytra jako potenciální biotop, o němž by takto měla uvažovat i samotná disciplína architektury.
Kurátorka: Barbora Lungová
…………
Výstava Richarda Nestlera, Marie Ladrové a Matouše Marka: Imago
(z lat. imago, obraz, představa). Imaginace je schopnost člověka vyvolávat v mysli představy či „obrazy“, které se mohou vázat k předchozí zkušenosti jako vzpomínky („reproduktivní imaginace“), mohou však tento „materiál“ různě přetvářet a vytvářet tak nové představy („produktivní“ nebo „konstruktivní imaginace“, fantazie). Důraz je na tom, že představy jsou – na rozdíl od vjemů – čistě myšlené a že nejsou (ještě) vyjádřeny slovy.
Výstavní projekt IMAGO propojuje tvorbu tří umělců – Richarda Nestlera, Matouše Marka a Marie Ladrovou – kteří prošli intermediálním ateliérem Milana Knížáka na Pražské Akademii výtvarních umění AVU. Po letech samostatného působení v oblasti současného umění se znovu setkávají v kolektivní výstavě, jejímž ústředním tématem je podvědomí, sen a imaginace – fenomény, které se staly klíčovými prvky jejich individuální tvorby. Všichni tři se současně věnují i pedagogické činnosti.
Richard pracuje s médiem uhlové kresby, která mu slouží jako nástroj okamžité vizuální improvizace. Vytváří obrazové světy vznikající přímo z proudu vědomí, bez předchozí konstrukce – záznamy mentálních krajin, jakési vizuální deníky podvědomí.
Matouš, klinický arteterapeut, se ve své malířské tvorbě soustředí na vnitřní emoční stavy, které převádí do obrazů balancujících na hraně abstrakce a psychického záznamu. Jeho práce vznikají jako proces osobního zpracování i jako inspirace terapeutickým potenciálem obrazu.
Marie Ladrová se dlouhodobě věnuje práci se sny, které transformuje do velkoformátových akvarelů a objektů. Využívá přitom staré, zanikající technologie a přírodní materiály – houby, rostliny.
……………….
Perfect World je samostatná výstava Katarzyny Wyszkowské, která má podobu mnohovrstevnaté, narativní malířské instalace. Jejím cílem je představit postkapitalistický svět nesoucí rysy současné utopie. Wyszkowská se zabývá otázkou práce a jejích možných cest vývoje v blízké budoucnosti. Klade si přitom otázku, zda představy, které se z dnešní perspektivy jeví jako nereálné, nejsou jen naivními sny, nebo zda mohou mít určitý socio-politický význam.
Kurátor: Piotr Sikora
………………..
Jídlo jako rituál
Vystavující umělkyně a umělci: kolektiv Polévka na Baru (Markéta Feltová, Michael Franče, Barbora Knobová, Yvona Kovářová, Michaela Munzarová, Lucie Vobr)
Výstava Jídlo jako rituál vychází ze zkušenosti setkávání u jídla, kávy či vína, které proměňuje všední okamžik ve sdílený rituál. Projekt nahlíží jídlo nejen jako prostředek nasycení, ale jako kulturní, sociální i osobní fenomén. Sleduje jeho rozmanité podoby: od smyslového požitku a denních návyků přes intimní rituály až po společenské normy a tlaky, které se prostřednictvím jídla často projevují. Vedle pozitiv spojených se vzpomínkami, péčí a sdílením otevírá také momenty hodnocení, kontroly a stigmatizace.
Kolektiv Polévka na Baru vznikl z opětovného setkání přátel ze studií na plzeňské Sutnarce. Obnovený dialog po deseti letech přerostl v kontinuální spolupráci reflektující jejich rozdílné umělecké cesty i společné propojení. Tvůrci přistupují k tématu skrze vlastní zkušenost a různá média, čímž vytvářejí mnohovrstevnatý celek o významu jídla v individuálním i kolektivním životě. Charakteristické pro prezentaci kolektivu je participativní happening — vaření polévky pro publikum, které se stává součástí rituálu.
Kurátorka: Magdaléna Nešněrová